Aktuality

Prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc. z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR se dlouhodobě zabývá základním výzkumem v oblasti imunologie. I přes svůj věk (85 let) stále aktivně působí ve vědecké i akademické sféře. Zaměřuje se na význam mikrobiomu pro vznik chronických nemocí.

Letošní doba s teplotou nad pět stupňů Celsia, která je klíčová pro vývoj vegetace, byla o čtvrtinu delší, než je průměr za léta 1961 až 2020, vyplývá z dat, která na síti X zveřejnil klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe Pavel Zahradníček.

Jaroslav Doležel na konferenci Strategie AV21, kterou pořádala Akademie věd ČR zdůraznil, že na Zemi trpí hladem až 800 milionů lidí a více než tři miliardy si nemohou dovolit zdravou stravu. Produkci potravin navíc ohrožuje i změna klimatu nebo zhoršení kvality půdy.

Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR.

Zemědělská půda je základem pro produkci potravin a pro její zvýšení se proto již po několik desítek let využívají nejrůznější technologie intenzivního zemědělství. Ty sice krátkodobě zvýší produkci potravin ale zároveň z dlouhodobého hlediska vedou ke snížení obsahu organické hmoty a tedy k degradaci kvality a zdraví půd.

Představte si, že každý den vyhodíte třeba nahnilou mandarinku, prošlý jogurt a tvrdý rohlík. Celkem tak za rok skončí ve vašem odpadkovém koši 69 kilogramů potravin. Právě tolik vyhodí v průměru každý člověk v České republice. Socioložka Naděžda Čadová už osmý rok mapuje podrobnosti o plýtvání potravinami a názorech na tento fenomén.

Čeští výzkumníci dokončili vývoj probiotik pro psy z odpadu, který vzniká při zpracování kuřecího masa. Unikátní je, že umí využít tuto surovinu na maximum. Prášek má mít pozitivní vliv na zdraví čtyřnohých zvířat. Na trh jej však zatím žádná firma neuvedla.

Zájem o lokální potraviny mezi Čechy roste. Zatímco v roce 2020 se o ně zajímalo 30 procent lidí, letos je to 39 procent, vyplývá z průzkumu Akademie věd ČR (AV). Průzkum také zjistil, že dvě třetiny dotázaných by dalo přednost lokální potravině, i kdyby byla dražší. Mezi nejčastěji nakupované potraviny lokálního původu patří ovoce a zelenina, vejce a med.

Vesmír pro lidstvo, Potraviny pro budoucnost a Společnost v pohybu a veřejné politiky. To jsou tři výzkumné programy, které se 14. října 2024 představily na konferenci Strategie AV21 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Ve světě podle OSN narůstá počet hladovějících lidí. Cestou z potravinové krize je i genetická úprava pšenice tak, aby dokázala vyrůst i v poušti. Na jejím vylepšení pracují i čeští vědci ve spolupráci s českou ambasádou v Egyptě.

V odpadu skončí až jedna třetina potravin – každý rok tedy asi 1,3 miliardy tun. Tolik jídla, že by dokázalo nasytit zhruba 3 miliardy lidí. Tématu plýtvání se věnovala konference Akademie věd nazvaná Potraviny pro budoucnost. Ukázala mimo jiné, že Česko si v tomto ohledu nevede vůbec špatně. Množství potravinového odpadu vyprodukovaného českými domácnostmi je hluboko pod průměrem Evropské unie.

Když média obletěla zpráva, že se českým vědcům podařilo zobrazit chromozom v přirozeném stavu, často se sdělení redukovalo na úspěch brněnského pracoviště AV ČR, které vyvinulo inovativní zobrazovací metodu A-ESEM. S návrhem využít ji pro studium chromozomů ale přišel Jaroslav Doležel z Olomouce, který se studiu chromozomů věnuje celý svůj profesní život.