Aktuality

Je nezmysel povedať, že zmena dedičnej informácie nenastáva prirodzene, hovorí vedec JAROSLAV DOLEŽEL. Prenos génu z jedného organizmu do iného sa v prírode deje úplne bežne.

Každý rok putují do kafilerie tuny peří z 80 milionů kuřat usmrcených v Česku. Vědkyně Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů Akademie věd a její kolegové z projektu NCK BIOCIRTECH přišli na to, jak peří upravit, aby se dalo použít jako účinné hnojivo. 

Česká televize se 31. 8. 2023 věnovala ve vysílání zemědělství a důležitosti šlechtění  plodin, které by dokázaly  lépe čelit chorobám, suchu nebo změně klimatu. Natáčelo se v Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Expertům z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podařilo objevit v genomu pšenice tzv. rekombinační hotspot, který usnadní její křížení s planými druhy. Objev, na kterém se podíleli i estonští vědci z Tallinn University of Technology, pomůže s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Informuje o něm prestižní časopis Journal of Advanced Research.

Plantáže kiwi nebo avokáda v českých kotlinách zřejmě neuvidíme, ale klimatická změna do zdejší krajiny výrazně zasahuje už nyní, vysvětluje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu globální změny AV ČR. V rozhovoru mluví i o výhodách oteplování pro české zemědělství, které ale budou jen dočasné. "Navíc potřebujeme, aby se uživila celá světová populace, chceme-li zachovat smír," varuje.

Jednobuněčná, bezlepková sladkovodní řasa Chlorella sorokiniana je významným zdrojem nutričních látek, vitaminů, nenasycených mastných kyselin, minerálů a řady dalších biologicky aktivních látek, prospěšných pro lidský organismus. Chlorella sorokiniana je legislativně doplňkem stravy, je proto vhodnou surovinou pro výrobu kvalitnějších bezlepkových výrobků vhodných pro léčebnou bezlepkovou dietu.

Jihoevropským farmářům dramaticky narůstají škody způsobené klimatickými změnami. Například Španělsko se letos na více než polovině svého území potýká s největším suchem za šedesát let, což bude mít negativní dopady až na 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy.

Akademie věd ČR pořádá i letos pravidelný Letní vědecký kemp, vzdělávací aktivitu, která je určená pedagogům exaktních věd na ZŠ a SŠ. 

Ke šlechtění nových, odolných plodin s vyšším výnosem by měl napomoci důležitý projekt Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) a jeho partnerů, který ve výzvě Špičkový výzkum podpořil Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK).

Česko zasáhlo sucho dříve než obvykle. Jeho důsledky trápí zemědělce i vodohospodáře, negativně ovlivňují živočichy, rostliny i krajinu. Problémem není úbytek srážek, které se v ročním úhrnu moc nemění, ale zvyšující se teploty, kvůli nimž se voda rychleji vypařuje.

Opatření proti klimatické změně musí být v synergii, vzájemně se doplňovat a podporovat se. Rybníky a remízky se už v Česku budují, ale je jich zatím málo. Je také třeba zvýšit podíl organické hmoty v půdě a nepěstovat zbytečné plodiny, jako třeba řepku, shodují se přední čeští vědci.

Letošní sucho by se dalo označit za bleskové. Takové sucho je charakteristické rychlým nástupem a mimořádně rychlým zvýšením intenzity. ČTK to řekl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, za jednoznačného viníka sucha označil klimatickou změnu.