Aktuality

Dubnové mrazy způsobily na vinicích škody přesahující dvě miliardy korun. Ohrožena je také existence zhruba 500 profesionálních pěstitelů ovoce v Česku, aktuálně jich je 700 až 800. Na úrodě ovoce jsou škody za více než miliardu korun. 

Snížit negativní vliv intenzivního zemědělství na životní prostředí. Přitom zajistit výrobu většího množství potravin lepší kvality v době výkyvů počasí a oteplování, ale také zachovat zdravou a udržitelnou půdu. To jsou požadavky doby. 

Ovocné stromy by měla studená rána těchto dnů poškodit nejvýše lokálně, předpokládá Eva Svobodová, která se v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR zabývá dopadem změny klimatu na agrosystémy.

Žlutou mikrořasu chlorelu bohatou na pigment lutein, kterou vyšlechtili v Mikrobiologickém ústavu AV ČR – Centru Algatech v Třeboni,  bude v komerčním měřítku pěstovat nizozemská společnost Phycom B.V.

Zájemci o regenerativní zemědělství z řad široké odborné veřejnosti a praxe se sešli koncem ledna v aule České zemědělské univerzity v Praze na konferenci s  názvem Živá krajina. V průběhu dne se účastnící měli možnost seznámit s novými poznatky propagátorů, kteří zkoumají nebo praktikují tento, v České republice relativně nový, způsob obhospodařování zemědělské půdy. O své zkušenosti se kromě jiných podělil i americký propagátor Dale Stickler, jehož knižní novinka zde byla pokřtěna.

Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. 

Dubnové mimořádné teploty mohou mít z hlediska sucha zásadní dopad v létě. Přestože je půda nasycená, letos obzvláště bujná zeleň vláhu rychle vysaje, uvedl v rozhovoru pro Novinky a Právo klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a šéf projektu Intersucho.

Poslanci Evropského parlamentu v únoru schválili návrh Evropské komise, který je prvním krokem ke zmírnění přísných pravidel pro takzvanou genetickou modifikaci organismů na území EU. V analýze popisujeme důležité souvislosti i samotnou techniku genetické modifikace.

Celosvětově nízká kvalita zemědělských půd může být zvýšena organickými přídavky. Jak zjistili vědci z Bioloigického centra AV ČR, půdě velmi prospívají žížaly, které dokáží dokáží zvyšovat pozitivní účinky ukuřičné biomasy a biouhlu na kvalitu půdy.

Rekordně teplá zima může znamenat větší výdaje na ochranu plodin a stromů. Odborníci varují před možným přemnožením škůdců a chorob, které mohou ohrozit úrodu.

Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března, tedy rekordně brzy za dobu pozorování od roku 1961. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát v první polovině března.

Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit. Vyplývá to z výzkumu Sociologického ústavu.