Média
Změna klimatu v Česku ničí meruňky, ale pomáhá vinařům i lanýžům
V Česku léto nebylo dramatické z pohledu průměrných teplot. Ale je tam zamaskovaný jeden efekt. Střídaly se výrazné horké vlny s velmi chladnými vlnami. Třeba na začátku srpna byly teploty, které by odpovídaly spíše říjnu a byly rekordně chladné,“ popisuje klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR rozmary letošního léta, během něhož vědci naměřili celosvětově nejvyšší průměrnou teplotu v historii měření v období od června do konce srpna.

Regenerativní zemědělství: Omezení rizik v přechodném období
Přechod z konvenčního způsobu hospodaření na regenerativní představuje v zásadě nejsložitější období pro zemědělce začínajícího s regenerativním hospodařením, ve kterém se i zdánlivě malé chyby odráží velkými důsledky na výnosech, zpožďování procesu obnovení půdní úrodnosti, či v problémech v ochraně rostlin.

Rastlinný genetik: Neexistuje žiadna vedecká práca, ktorá by dokázala škodlivosť GMO
Je nezmysel povedať, že zmena dedičnej informácie nenastáva prirodzene, hovorí vedec JAROSLAV DOLEŽEL. Prenos génu z jedného organizmu do iného sa v prírode deje úplne bežne.

Vysílání ČT24 se věnovalo zemědělství a přínosu Ústavu experimentální botaniky ke šlechtění odolnějších a výnosnějších odrůd obilí
Česká televize se 31. 8. 2023 věnovala ve vysílání zemědělství a důležitosti šlechtění plodin, které by dokázaly
lépe čelit chorobám, suchu nebo změně klimatu. Natáčelo se v Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Červené víno i levandule. Změna klimatu tlačí české sedláky do pěstování netradičních plodin
Jihoevropským farmářům dramaticky narůstají škody způsobené klimatickými změnami. Například Španělsko se letos na více než polovině svého území potýká s největším suchem za šedesát let, což bude mít negativní dopady až na 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy.

Prší, a přece je sucho. Srážek padá jako v minulosti, ale kvůli teplejšímu podnebí vody ubývá
Česko zasáhlo sucho dříve než obvykle. Jeho důsledky trápí zemědělce i vodohospodáře, negativně ovlivňují živočichy, rostliny i krajinu. Problémem není úbytek srážek, které se v ročním úhrnu moc nemění, ale zvyšující se teploty, kvůli nimž se voda rychleji vypařuje.

Stát dá miliardy na boj se suchem. Budou stačit?
Opatření proti klimatické změně musí být v synergii, vzájemně se doplňovat a podporovat se. Rybníky a remízky se už v Česku budují, ale je jich zatím málo. Je také třeba zvýšit podíl organické hmoty v půdě a nepěstovat zbytečné plodiny, jako třeba řepku, shodují se přední čeští vědci.