Média

Regenerativní zemědělství je založeno na agrotechnických postupech, které obecně výskyt hraboše polního podporují. Tedy na používání bezorebných technologií, jež minimálně narušují systém chodbiček, a pěstování meziplodin, představující zdroj potravy v průběhu podzimu a zimy. 

Na zahrádce svého domu pěstuje na záhonech zeleninu. V době vysoké inflace pomáhá Janu Plachému ulevit v rodinném rozpočtu. 

Člověk jako naděje pro lidstvo? Jak zmírnit následky klimatické změny? Kam pokročila věda a jaké technologie mají šanci? 

V září se konala v pořadí 35. konference organizace EUCARPIA sekce Pícniny a okrasné a užitkové trávy, kterou uspořádali Zemědělský výzkum s. r. o. Troubsko a Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR v hotelu Avanti v Brně. 

Vyšší teploty a stále častější sucha vedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva. Vyplývá to ze studie, na níž pracovali vědci z brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. 

Už po jedenácté vybírala Technologická agentura ČR nejlepší projekty aplikovaného výzkumu. V kategorii partnerství ocenila projekt  Národní centrum kompetence BIOCIRTECH, který se věnuje zpracování biomasy a vytváření nových produktů z obnovitelných zdrojů.  

V Česku léto nebylo dramatické z pohledu průměrných teplot. Ale je tam zamaskovaný jeden efekt. Střídaly se výrazné horké vlny s velmi chladnými vlnami. Třeba na začátku srpna byly teploty, které by odpovídaly spíše říjnu a byly rekordně chladné,“ popisuje klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR rozmary letošního léta, během něhož vědci naměřili celosvětově nejvyšší průměrnou teplotu v historii měření v období od června do konce srpna. 

Přechod z konvenčního způsobu hospodaření na regenerativní představuje v zásadě nejsložitější období pro zemědělce začínajícího s regenerativním hospodařením, ve kterém se i zdánlivě malé chyby odráží velkými důsledky na výnosech, zpožďování procesu obnovení půdní úrodnosti, či v problémech v ochraně rostlin.

Je nezmysel povedať, že zmena dedičnej informácie nenastáva prirodzene, hovorí vedec JAROSLAV DOLEŽEL. Prenos génu z jedného organizmu do iného sa v prírode deje úplne bežne.

Česká televize se 31. 8. 2023 věnovala ve vysílání zemědělství a důležitosti šlechtění  plodin, které by dokázaly  lépe čelit chorobám, suchu nebo změně klimatu. Natáčelo se v Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Jihoevropským farmářům dramaticky narůstají škody způsobené klimatickými změnami. Například Španělsko se letos na více než polovině svého území potýká s největším suchem za šedesát let, což bude mít negativní dopady až na 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy.

Česko zasáhlo sucho dříve než obvykle. Jeho důsledky trápí zemědělce i vodohospodáře, negativně ovlivňují živočichy, rostliny i krajinu. Problémem není úbytek srážek, které se v ročním úhrnu moc nemění, ale zvyšující se teploty, kvůli nimž se voda rychleji vypařuje.