Aktuality

Postihne-li sucho významnou rozlohu klíčových světových obilnic s pšenicí, její cena na globálních trzích roste. Výsledky nového mezinárodního výzkumu naznačují, že oteplení o tři stupně Celsia by mohlo způsobit ztrojnásobení průměrné ceny pšenice ve srovnání s rokem 2010 očištěné o inflaci. Kvůli dopadům klimatické změny se zvyšuje riziko, že v jednom roce sucho zasáhne rozsáhlejší plochy s pšenicí než v minulosti.

Během vývoje embrya planého čiroku z některých buněk mizejí celé nadbytečné chromozomy. Vědci poprvé zachytili tento proces na úrovni jednotlivých buněk. Tým z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR pomocí analýzy RNA rozlišil buňky, které si B chromozom ponechávají, od těch, v nichž dochází k jeho cílenému odstranění. Identifikoval také nové kandidátní geny, které se na tomto procesu mohou podílet. Studie, která přispívá k pochopení organizace a evoluce rostlinných genomů a otevírá možnosti využití v rostlinné biotechnologii, vyšla v časopise Plant Biotechnology Journal.

Jak může odpadní ovčí vlna pomoci půdě a najít nové využití v zahradnictví? Odpovědi nabídne odborný workshop, na kterém se bude podílet také tým Veroniky Jílkové z Biologického centra AV ČR zapojený do programu Strategie AV21 Udržitelná produkce a spotřeba potravin.

Jak se české zemědělství dokáže vyrovnat se suchem a s dopady klimatické změny? O tématu diskutoval v pořadu 90’ ČT24 také Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Na půdní mikrobiom, společenství tisíců druhů bakterií, hub a dalších organismů, se ve výzkumu zaměřili vědci z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (BFÚ AV ČR). Cílem výzkumu je vyvinout metody, které z analýzy půdního mikrobiomu určí zdravotní stav půdy a doporučí nejvhodnější způsob péče. V budoucnu by díky tomu mohlo vzniknout takzvané personalizované zemědělství, obdoba personalizované medicíny, kdy by každé pole dostalo doporučení podle svého mikrobiomu. Vyplývá to z rozhovoru s vědkyní Lucií Kajan Grodeckou z BFÚ AV ČR, který ČTK poskytla Akademie věd.

Zahrádkaření v Česku už dávno není jen relaxační víkendovou aktivitou. Pro miliony lidí se stalo náročným bojem s přírodou, technologiemi a měnící se legislativou. Tradiční postupy našich babiček přestávají fungovat a moderní pěstitelé musí čelit výzvám, o kterých se před dvaceti lety nikomu ani nezdálo. Zde je 9 zásadních problémů, které dnes nejvíce trápí české zahrádkáře.

Co všechno žije na povrchu rostlin, lesních živočichů nebo v půdě, i když to pouhým okem nevidíme? Účastníci Lesního tábora pro prarodiče a vnoučata se vydali po stopách mikroorganismů.

Uživatelé webu Vlny veder (www.vlny-veder.cz) mohou nyní nově zjistit, jak silný tepelný stres hrozí v jednotlivých okresních městech nebo jak se od roku 2000 mění průběh, trvání a intenzita vln veder v Česku. Zároveň tak web může lépe sloužit jako pomocný nástroj pro záchranáře a zdravotníky, pro hasiče a obecně pro společnost, aby se mohla na vlnu veder lépe připravit.

Technická správa komunikací hlavního města Prahy ničí plevel v chodnících glyfosátem, který Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny považuje za karcinogenní. Jinde přitom našli bezpečnější a ekologičtější řešení.

Nadcházející vlna veder, při níž meteorologové nevylučují, že výjimečně může teplota dosáhnout až 40 stupňů Celsia, ještě výrazně zhorší už tak extrémní sucho a prakticky po celé republice bude hrozit nejvyšší riziko šíření požárů, vyplývá z informací, které dnes novinářům rozeslal Ústav výzkumu globální změny AV ČR .

Řadu evropských zemí zasáhla po vlnách veder extrémní sucha od Francie a Anglie přes jižní oblasti střední Evropy po Itálii a Španělsko. „Mimořádné půdní sucho pokrývá už skoro polovinu Česka. Vyplývá to z aktuálních údajů projektu InterSucho při Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd,“ říká koordinátor týmu Intersucho Miroslav Trnka.

Izolovat DNA z jahody, pracovat s laboratorní pipetou nebo složit karyotyp. To byly některé z úkolů, které během letního Science campu Pevnosti poznání plnily děti v laboratořích olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Program každoročně připravují doktorandi, kteří dětem přibližují principy současného rostlinného výzkumu prostřednictvím experimentů.