Aktuality
Změna klimatu v Česku ničí meruňky, ale pomáhá vinařům i lanýžům
V Česku léto nebylo dramatické z pohledu průměrných teplot. Ale je tam zamaskovaný jeden efekt. Střídaly se výrazné horké vlny s velmi chladnými vlnami. Třeba na začátku srpna byly teploty, které by odpovídaly spíše říjnu a byly rekordně chladné,“ popisuje klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR rozmary letošního léta, během něhož vědci naměřili celosvětově nejvyšší průměrnou teplotu v historii měření v období od června do konce srpna.
Regenerativní zemědělství: Omezení rizik v přechodném období
Přechod z konvenčního způsobu hospodaření na regenerativní představuje v zásadě nejsložitější období pro zemědělce začínajícího s regenerativním hospodařením, ve kterém se i zdánlivě malé chyby odráží velkými důsledky na výnosech, zpožďování procesu obnovení půdní úrodnosti, či v problémech v ochraně rostlin.
Hostem Lucie Výborné byl prof. Miroslav Trnka
Bioklimatologa Miroslava Trnku z Ústavu výzkumu globální změny si do vysílání Radiožurnálu pozvala Lucie Výborná.
Rastlinný genetik: Neexistuje žiadna vedecká práca, ktorá by dokázala škodlivosť GMO
Je nezmysel povedať, že zmena dedičnej informácie nenastáva prirodzene, hovorí vedec JAROSLAV DOLEŽEL. Prenos génu z jedného organizmu do iného sa v prírode deje úplne bežne.
Třikrát větší papričky. Čeští vědci vyvinuli superhnojivo z kuřecího peří
Každý rok putují do kafilerie tuny peří z 80 milionů kuřat usmrcených v Česku. Vědkyně Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů Akademie věd a její kolegové z projektu NCK BIOCIRTECH přišli na to, jak peří upravit, aby se dalo použít jako účinné hnojivo.
Vysílání ČT24 se věnovalo zemědělství a přínosu Ústavu experimentální botaniky ke šlechtění odolnějších a výnosnějších odrůd obilí
Česká televize se 31. 8. 2023 věnovala ve vysílání zemědělství a důležitosti šlechtění plodin, které by dokázaly
lépe čelit chorobám, suchu nebo změně klimatu. Natáčelo se v Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Mravenčí práce vědců přináší možnost obohatit pšenici o výhodné geny jejích divokých příbuzných
Expertům z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podařilo objevit v genomu pšenice tzv. rekombinační hotspot, který usnadní její křížení s planými druhy. Objev, na kterém se podíleli i estonští vědci z Tallinn University of Technology, pomůže s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Informuje o něm prestižní časopis Journal of Advanced Research.