Aktuality

Současné dlouhotrvající suché a velmi horké počasí přináší v letošním netypickém roce zemědělcům další potíže. Komplikuje dozrávání plodin, které jsou ještě na poli, což je nejčastěji kukuřice, cukrová řepa či brambory. Například řepa má nyní nabývat na objemu, ale chybí jí voda. Horko navíc rostliny stresuje. Další potíže počasí způsobuje při setí řepky. Podmínky pro její vzcházení jsou špatné, řekl ČTK bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Miroslav Trnka.

Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s mimořádnými vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu informuje prestižní časopis The New Phytologist.

Objev, který zřejmě přepíše učebnice biologie. Čeští vědci jako první na světě zobrazili pod elektronovým mikroskopem celý povrch chromozomu rostliny v přirozeném stavu. Ukázalo se, že vypadá jinak, než se předpokládalo.

Posledních několik dekád názorně demonstrovalo, že zvyšování frekvence a intenzity sucha je jedním z hlavních průvodních jevů současné klimatické změny, a to jak v měříku globálním, tak středoevropském.

Stanoviště se soutěžními úkoly, interaktivní prohlídku laboratoře i několik pokusů si dnes mohli vyzkoušet malí přírodovědci ze Science campu Pevnosti poznání, kteří navštívili olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky. Atmosféra byla skvělá!

Jako první na světě zobrazili celý chromozom v přirozeném stavu. Vědcům z Ústavu přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci s Ústavem experimentální botaniky AV ČR se díky revoluční metodě podařilo to, o co se pokoušeli experti nejprestižnějších laboratoří.  Odhalení povrchové struktury chromozomu s různými miniaturními výběžky a prostorově uspořádanými smyčkami vláken může v budoucnu ovlivnit například medicínu nebo zemědělství. Nová zobrazovací metoda je už teď zásadním vylepšením pro vědeckou obec.

Na produkci a spotřebu potravin se zaměří letošní festival Země na talíři, který v Olomouci připravují s ostatními organizátory vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Uskuteční se v úterý 16. července v prostorách Pevnosti poznání. Součástí přehlídky je i filmová projekce, beseda a také praktický workshop, sdělila za ústav ČTK Radoslava Kvasničková.

Úroda ovoce letos klesne o 77 procent v porovnání s pětiletým průměrem. Na vině je hlavně brzké květenství ovocných stromů a následné jarní mrazy. Zda se pěstitelé budou muset zaměřit na jiné plodiny, nebo pomůže adaptace, není podle odborníků zatím jasné. Ohrožené je také obilí nebo kukuřice, vyplývá z odhadů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Až 14 tisíc korun ročně vyhazuje podle některých údajů do koše průměrná česká rodina s dvěma dospělými a dvěma dětmi. Plýtvání potravinami nezatěžuje jen rodinné rozpočty, ale také životní prostředí. Proti plýtvání jídlem se snaží více či méně účinně vystupovat spolky, stát i obchodní řetězce.

Zemědělci odložili další protesty v Praze, problémy ale nemizí. Podmínky pro zemědělství se budou podle vědců zhoršovat kvůli degradaci české půdy i krajiny a změně klimatu. Na obojím má konvenční zemědělství svůj podíl a obojím trpí. Přejít k udržitelným postupům není snadné. Farmáře k tomu měly motivovat ekologické podmínky dotací. EU i česká vláda ale zařadily pod tlakem protestů zpátečku. Důsledky mohou být vážné.

Je to po více než deseti letech poprvé, kdy v Česku na začátku června není výrazné sucho. „Srážky v posledních týdnech, hlavně toho bouřkového charakteru, doplnily půdní vláhu. Na 80% území republiky je stav buď normální nebo ještě lepší, než je obvyklé. Dokonce na 60% území je stav lepší než v posledních 50 letech," říká ve Výtahu Respektu klimatolog Pavel Zahradníček z portálu Intersucho a CzechGlobe při Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky zcela přírodní a zná je každý, ačkoliv ne všichni tuší, odkud pocházejí. Éček z řas je nemnoho, ale o to jsou jejich příběhy zajímavější.