Aktuality
Klimatolog: Když nebudeme jíst řízky, svět nespasíme, ale omezení masa nás asi nemine
Plantáže kiwi nebo avokáda v českých kotlinách zřejmě neuvidíme, ale klimatická změna do zdejší krajiny výrazně zasahuje už nyní, vysvětluje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu globální změny AV ČR. V rozhovoru mluví i o výhodách oteplování pro české zemědělství, které ale budou jen dočasné. "Navíc potřebujeme, aby se uživila celá světová populace, chceme-li zachovat smír," varuje.
Nealergizující a protizánětlivé vlastnosti primárně bezlepkové superpotraviny Chlorella sorokiniana
Jednobuněčná, bezlepková sladkovodní řasa Chlorella sorokiniana je významným zdrojem nutričních látek, vitaminů, nenasycených mastných kyselin, minerálů a řady dalších biologicky aktivních látek, prospěšných pro lidský organismus. Chlorella sorokiniana je legislativně doplňkem stravy, je proto vhodnou surovinou pro výrobu kvalitnějších bezlepkových výrobků vhodných pro léčebnou bezlepkovou dietu.
Červené víno i levandule. Změna klimatu tlačí české sedláky do pěstování netradičních plodin
Jihoevropským farmářům dramaticky narůstají škody způsobené klimatickými změnami. Například Španělsko se letos na více než polovině svého území potýká s největším suchem za šedesát let, což bude mít negativní dopady až na 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy.
Tento týden navštívili olomoucké pracoviště ÚEB učitelé z Vědeckého kempu AV ČR
Akademie věd ČR pořádá i letos pravidelný Letní vědecký kemp, vzdělávací aktivitu, která je určená pedagogům exaktních věd na ZŠ a SŠ.
Prestižní výzkumný projekt, který získal Ústav experimentální botaniky AV ČR, přispěje ke vzniku plodin nové generace
Ke šlechtění nových, odolných plodin s vyšším výnosem by měl napomoci důležitý projekt Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) a jeho partnerů, který ve výzvě Špičkový výzkum podpořil Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK).
Prší, a přece je sucho. Srážek padá jako v minulosti, ale kvůli teplejšímu podnebí vody ubývá
Česko zasáhlo sucho dříve než obvykle. Jeho důsledky trápí zemědělce i vodohospodáře, negativně ovlivňují živočichy, rostliny i krajinu. Problémem není úbytek srážek, které se v ročním úhrnu moc nemění, ale zvyšující se teploty, kvůli nimž se voda rychleji vypařuje.
Stát dá miliardy na boj se suchem. Budou stačit?
Opatření proti klimatické změně musí být v synergii, vzájemně se doplňovat a podporovat se. Rybníky a remízky se už v Česku budují, ale je jich zatím málo. Je také třeba zvýšit podíl organické hmoty v půdě a nepěstovat zbytečné plodiny, jako třeba řepku, shodují se přední čeští vědci.