Aktuality

Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března, tedy rekordně brzy za dobu pozorování od roku 1961. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát v první polovině března.

Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit. Vyplývá to z výzkumu Sociologického ústavu.

Zatímco se mnozí lidé na procházkách těší pohledem na nalévající se pupeny stromů, zahrádkáři a sadaři lomí rukama. Příjemné jarní počasí už na začátku března jim radost nedělá, negativních zkušeností s ním mají více než dost. Už teď můžou počítat s tím, že rychlý nástup jara, kdy jim vykvetou meruňky, vystřídá série mrazíků, které zapříčiní zničení úrody.

Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji.

Omezovat stavy skotu kvůli snaze o uhlíkovou neutralitu není v Česku potřeba, významné snížení u nás už totiž proběhlo v devadesátých letech, kdy celé zemědělství procházelo náročnou postsocialistickou transformací, řekli na konferenci tvůrců a přispěvatelů projektu Intersucho bioklimatologové Zdeněk Žalud a Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. 

Úhyn včelstev (Apis mellifera L.) představuje celosvětový problém ovlivňující zemědělství a biodiverzitu. Parazitický roztoč Varroa destructor, spojený s virovými nákazami, hraje klíčovou roli v těchto úhynech.

V pondělí 12. 2. 2024 se v Besedě v Českých Budějovicích konal odborný seminář Půdní živote nedej se! organizovaný v rámci aktivity Zdravá půda pro další generace. 

Extrémně teplý únor výrazně uspíšil projevy jara v jihomoravské přírodě. Sněženky už jsou vykvetlé přes dva týdny a postupně se přidávají i další květiny a jako první stromy už vykvetly rané odrůdy mandloní u Hustopečí na Břeclavsku.

Evropským parlamentem prošel návrh na zmírnění pravidel pro používání geneticky modifikovaných plodin. Pokud ho schválí i Evropská rada, Unie podle genetika Aleše Pečinky přestane „dobrovolně zaostávat“.

Hydroláty jsou látky, které stále více nalézají na trhu uplatnění jako složky přírodní kosmetiky. Velmi žádané jsou pak do certifikované biokosmetiky, pokud jsou připravené z byliny produkované v ekologickém režimu. Tým českých odborníků nyní zkouší, jak k tomu využít odpadní suroviny z bylinné biomasy a jejich dosavadní výsledky dávají zajímavou perspektivu.

Usnadnit a zrychlit zavádění výsledků výzkumu genetických úprav zemědělských plodin do šlechtění odrůd, jež budou odolnější například vůči suchu, vysokým teplotám či škůdcům, má pomoci meziresortní rada pro genetiku a genomiku.

Prof. Helena Tlaskalová- Hogenová, která loni obdržela od prezidenta republiky státní vyznamenání, mluvila v pořadu České televize Sama doma o mikrobiomu a jeho vlivu na zdraví.