Aktuality

Česká krajina 21. století už nemůže být jen o produkci surovin a plodin. Půda je v současnosti zhruba na polovině kapacity obsahu organické hmoty. Další úbytek organiky by znamenal zamířit někam k polopouštím.

Meruňky může letos jihomoravským sadařům znovu poškodit mráz, už podesáté za posledních 12 let. Jedním z hlavních důvodů je uspíšení kvetení a delší čas, kdy jsou stromy s květy či malými plody vystavené riziku jarních mrazů.

Česko trápí sucho, úroda v ohrožení. Může za to málo srážek. Více v článku MF Dnes.

Vědci z Ústavu chemických procesů přišli s inovativní metodou, jak efektivně využít živočišné odpady. Pomocí kyseliny jablečné a speciální technologie se jim podařilo vyvinout hydrolyzát, který nejenom podstatně zrychluje růst rostlin, ale funguje i jako přírodní repelent proti okusu zvěří. Pevný zbytek z procesu lze navíc bez problémů kompostovat.

Věděli jste, že mikrobiom střeva dokáže trénovat náš imunitní systém a ovlivňuje nejen naše zdraví, ale i psychiku? Poslechněte si podcast s prof. Helenou Tlasaklovou - Hogenovou.

Jak často chodíme na nákup, kde nakupujeme a co nás ovlivňuje při výběru potravin? Výzkum přináší zajímavá zjištění o nákupních zvyklostech Čechů.

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování.

David Kopecký chtěl být učitelem biologie, ale bude z něj prezident Evropské asociace pro výzkum a šlechtění rostlin. Čím uživíme lidstvo? A jak budou vypadat rostliny budoucnosti?

Jaké jsou poznatky o klimatické změně, jaké jsou její dopady a jaké se nabízejí možnosti jejich řešení, ukazuje inovovaný web Klimatická změna.

Ve dnech 12. a 13. března 2025 se v Ústavu chemických procesů AV ČR, konaly popularizační workshopy, určené dětem ze zájmového kroužku Malého vědce.

The Czech Plant Nucleus Workshop (CPNW) je konference, kterou organizují mladí čeští vědci s cílem propojit studenty a odborníky zabývající se biologií rostlinného jádra a chromozomů.

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny a komplikují jejich výměnu.