Média

Už po jedenácté vybírala Technologická agentura ČR nejlepší projekty aplikovaného výzkumu. V kategorii partnerství ocenila projekt  Národní centrum kompetence BIOCIRTECH, který se věnuje zpracování biomasy a vytváření nových produktů z obnovitelných zdrojů.  

V Česku léto nebylo dramatické z pohledu průměrných teplot. Ale je tam zamaskovaný jeden efekt. Střídaly se výrazné horké vlny s velmi chladnými vlnami. Třeba na začátku srpna byly teploty, které by odpovídaly spíše říjnu a byly rekordně chladné,“ popisuje klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR rozmary letošního léta, během něhož vědci naměřili celosvětově nejvyšší průměrnou teplotu v historii měření v období od června do konce srpna. 

Přechod z konvenčního způsobu hospodaření na regenerativní představuje v zásadě nejsložitější období pro zemědělce začínajícího s regenerativním hospodařením, ve kterém se i zdánlivě malé chyby odráží velkými důsledky na výnosech, zpožďování procesu obnovení půdní úrodnosti, či v problémech v ochraně rostlin.

Je nezmysel povedať, že zmena dedičnej informácie nenastáva prirodzene, hovorí vedec JAROSLAV DOLEŽEL. Prenos génu z jedného organizmu do iného sa v prírode deje úplne bežne.

Česká televize se 31. 8. 2023 věnovala ve vysílání zemědělství a důležitosti šlechtění  plodin, které by dokázaly  lépe čelit chorobám, suchu nebo změně klimatu. Natáčelo se v Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Jihoevropským farmářům dramaticky narůstají škody způsobené klimatickými změnami. Například Španělsko se letos na více než polovině svého území potýká s největším suchem za šedesát let, což bude mít negativní dopady až na 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy.

Česko zasáhlo sucho dříve než obvykle. Jeho důsledky trápí zemědělce i vodohospodáře, negativně ovlivňují živočichy, rostliny i krajinu. Problémem není úbytek srážek, které se v ročním úhrnu moc nemění, ale zvyšující se teploty, kvůli nimž se voda rychleji vypařuje.

Opatření proti klimatické změně musí být v synergii, vzájemně se doplňovat a podporovat se. Rybníky a remízky se už v Česku budují, ale je jich zatím málo. Je také třeba zvýšit podíl organické hmoty v půdě a nepěstovat zbytečné plodiny, jako třeba řepku, shodují se přední čeští vědci.

To, co odstartovalo 9500 let př. n. l. na prvních improvizovaných „polích“, dnes probíhá také za zdmi moderních laboratořích genetiky. Plány na efektivnější a odolnější plodiny vůči škůdcům nebo vodním živlům jsou totiž klíčem k další obživě lidstva. Jak si tedy stojíme?.

Změny genomu rostlin mají v Evropě stále ještě stopku. Zjednodušení jejich legalizace a uvedení do praxe jsou ale nevyhnutelné, tvrdí expert na molekulární biologii z Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Roman Hobza. V rozhovoru vysvětluje, proč je důležité přizpůsobovat se měnícím se životním podmínkám všemi prostředky, které máme k dispozici.

Pěstovat teplomilné plodiny, sít odrůdy těch tradičních, které jsou vůči suchu odolnější, nebo aplikovat na rostliny postřiky, které podpoří jejich odolnost. To jsou způsoby, kterými se zemědělci v Plzeňském kraji snaží vzdorovat suchu nebo ho využívat ve svůj prospěch.

Fakta jsou zcela nekompromisní. Dokládají, že zprávy typu, jak jedna erupce sopky vyprodukovala tolik CO2 jako lidstvo za celou svou existenci, jsou jen mnohokrát opakovaným nesmyslem.