Média

O Češích se vypráví leccos: jsou prý národem ateistů, houbařů, zahrádkářů... V posledních letech se ovšem objevují studie a výzkumy, které blíže zkoumají, jak je to doopravdy s onou zahrádkářskou činností v Česku. 

Než se potraviny dostanou na jídelní stůl, urazí často hodně dlouhou cestu. A ve všech fázích se postupně určitá část jídla vyhodí. Konkrétně v Česku to je na konci každého roku celkem 800 000 tun. 

Zemědělství budoucnosti bude patřit geneticky upraveným plodinám, míní někteří vědci. Nové technologie budou podle nich hrát zásadní roli v době, kdy se bude muset světové zemědělství vyrovnávat s klimatickou změnou a rostoucím počtem obyvatel. 

Prof. Jaroslav Doležel z našeho programu mluvil ve vysílání Studia ČT24 o tom, jak zajistit dostatek kvalitních potravin bez ničení životního prostředí. Právě toto téma řešili na svém zasedání v Praze ministři zemědělství členských států EU. 

Portál www.agrorisk.cz - systém včasné výstrahy před negativními dopady počasí v zemědělství - prodělal za rok svého provozu množství úprav a rozšíření. Jeho cílem je nabídnout zásadní informace, které umožní včas reagovat na nepříznivé podmínky počasí.

Na 47 procentech území EU je sucho, na dalších 17 procentech odborníci před suchem varují. Stav sucha se tak stále zhoršuje. 

„Bojujeme tu s něčím, co je opravdu hodně nepředvídatelné,“ říká o suchu vědec, který zkoumá jak zmírnit jeho dopady na zemědělství. V rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč v této oblasti přichází změna pomalu.

Sucho je aktuálním tématem, o kterém se v současnosti hodně mluví. Ve vysílání ČT24 přiblížil problematiku půdního sucha Milan Fischer z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. 

V Brně se sešlo 400 vědců z celého světa na konferenci u příležitosti 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Podle nich jsou geneticky modifikované potraviny cestou, jak předejít nedostatku jídla.

Rostlinný genetik Jaroslav Doležel, který se významně podílel na rozluštění genomu pšenice, se dlouhodobě zabývá tím, jak zajistit dostatek potravin pro svět v době klimatických změn, výkyvů počasí a sucha. Potravinovou krizi v rozvojových zemích navíc nyní prohloubila Putinova agrese na Ukrajině.

Zahrádkáři v Česku mají problém, města a obce jim totiž ruší zahrádkářské kolonie. Jen od roku 2009 do roku 2019 jich v tuzemsku zanikly dva tisíce. 

Jsou teploty přesahující třicítku v červenci v Česku normální, nebo se i v tomto ohledu projevují klimatické změny? Jaké ponaučení si můžeme vzít z historie? A můžeme škodám způsobeným vedry nějak předcházet?