Média

Teplé lednové počasí, které rozpustilo i na horách veškerý sníh napadaný v prosinci, a deště posledních dnů zapříčinily, že v celé republice je v půdě do jednoho metru obvyklé či vyšší množství vody, než je pro toto období obvyklé. 

S koordinátorem týmu Intersucho Mirkem Trnkou hovořili v redakci časopise STATISTIKA&MY nejen o tom, jak se sucho měří, ale také o tom, jak se zjištěné údaje využívají a na co se máme připravit v souvislosti s vodou v krajině.

Geneticky modifikované nebo metodou CRISPR-Cas9 editované plodiny se pomalu prosazují v zemědělství, jen Evropa stále s jejich přijetím otálí. Je na místě tato zdrženlivost? Hostem Studia Leonardo byl molekulární biolog a rostlinný genetik Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se síldem v Olomouci.

Jaká opatření přijmout pro bezpečnou budoucnost a udržitelné fungování města Uherské Hradiště v podmínkách měnícího se klimatu v průběhu 21. století? i o tom byla listopadová debata, které se zúčastnila barbora Duží z našeho programu.

Podle prognózy OSN by 15. listopadu měla světová populace dosáhnout osmi miliard lidí. Pro potřebné zvýšení produkce potravin je zásadní zavádět nové odrůdy plodin s dobrým výnosem a lepší odolností vůči dopadům změny klimatu.

Světová populace roste a dosahuje už osmi miliard lidí. To s sebou nese řadu rizik, mezi nimi i hrozící nedostatek potravin.Co je potřeba udělat pro zvýšení produkce potravin  a jak získat odolnější plodiny s  lepším výnosem? I o tom mluvil ve vysílání ČT 24 koordinátor našeho programu Jaroslav Doležel. Pořad si můžete pustit ZDE (1:51)

Plasty jsou všestranné a odolné, ale problémem je právě jejich dlouhá životnost: plasty na bázi ropy se nerozkládají a znečišťují životní prostředí. Není třeba zdůrazňovat, že konvenční plasty jsou stále větším ekologickým problémem.

O Češích se vypráví leccos: jsou prý národem ateistů, houbařů, zahrádkářů... V posledních letech se ovšem objevují studie a výzkumy, které blíže zkoumají, jak je to doopravdy s onou zahrádkářskou činností v Česku. 

Než se potraviny dostanou na jídelní stůl, urazí často hodně dlouhou cestu. A ve všech fázích se postupně určitá část jídla vyhodí. Konkrétně v Česku to je na konci každého roku celkem 800 000 tun. 

Zemědělství budoucnosti bude patřit geneticky upraveným plodinám, míní někteří vědci. Nové technologie budou podle nich hrát zásadní roli v době, kdy se bude muset světové zemědělství vyrovnávat s klimatickou změnou a rostoucím počtem obyvatel. 

Prof. Jaroslav Doležel z našeho programu mluvil ve vysílání Studia ČT24 o tom, jak zajistit dostatek kvalitních potravin bez ničení životního prostředí. Právě toto téma řešili na svém zasedání v Praze ministři zemědělství členských států EU. 

Portál www.agrorisk.cz - systém včasné výstrahy před negativními dopady počasí v zemědělství - prodělal za rok svého provozu množství úprav a rozšíření. Jeho cílem je nabídnout zásadní informace, které umožní včas reagovat na nepříznivé podmínky počasí.