Média

Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z průzkumu o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie covid-19. 

Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z průzkumu o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie covid-19.

Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z průzkumu o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie covid-19. .

Jak se změnil vztah Čechů k jídlu během pandemie? Více se bojí nedostatku, častěji promýšlejí nákupy a z jídelníčku vyškrtávají ryby, alkohol a sladkosti. Na druhou stranu si ale více váží místních potravin, jejich pěstování a také okolního prostředí. Ukazují to výsledky průzkumu trojice badatelů, který uskutečnili v rámci programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.

Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z průzkumu o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie covid-19. Na 14 procent respondentů pěstování ovoce, zeleniny a chov zvířat zvažovalo. 

Vytipování nových lokalit pro zahrádky, vytváření komunitních zahrad a osad a zlepšení jejich dostupnosti. To je cílem města Brna a zdejších zahrádkářů. Spolupráci nyní zástupci obou stran stvrdili podpisem memoranda.

Do konce tohoto století výrazně klesne celosvětová produkce lanýžů, protože světové oblasti pro jejich pěstování budou vysychat až o polovinu rychleji než zbytek světa a zároveň budou často zasaženy vlnami veder. 

Plýtvání potravinami je jedním z mnoha problémů, s nimž se lidstvo v současnosti potýká. Podle dřívějších odhadů se v Evropské unii ročně vyhodí asi devadesát milionů tun jídla, přičemž náklady spojené s tím se pohybují okolo 150 miliard eur. Více než polovinu potravinového odpadu přitom vytvářejí domácnosti.

Klimatická změna si žádá odolnější plodiny. Třeba rýži, které nevadí slaná voda. Nebo pšenici a datlovou palmu plodící v těch nejsušších oblastech Afriky. 

Od roku 1961 ubylo v Česku každou dekádu v průměru 4,7 takzvaně mrazového dne. V šedesátých letech bylo dnů, kdy se minimální denní teplota dostane pod bod mrazu, průměrně 126,5. 

Domestikace některých divoce rostoucích rostlin, šlechtění kvalitnějších odrůd palmy datlové nebo pěstování rýže, kterou by bylo možné zavlažovat slanou vodou. 

V souvislosti se změnami klimatu se bude snižovat primární produkce rostlinného pokryvu a zvyšovat rozklad půdní organické hmoty, což následně sníží mikrobiální půdní aktivitu a vázání (sekvestraci) uhlíku rostlinami, a tak podpoří proces desertifikace (vznik, případně rozšiřování pouští v suchých oblastech).