Média

Češi se častěji bojí, že nebudou mít dostatek peněz na potraviny. Víc promýšlejí nákupy a v pandemii omezili ryby nebo sladkosti. Ukázal to výzkum českých vědců.

Mezinárodnímu týmu v čele s českými mikrobiology se podařilo popsat unikátní aparát, jimiž zvláštní bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Výzkum naznačil, jak se tento aparát v průběhu miliard let vývoje utvořil. Objev může přinést zásadní posun pro využití fotosyntézy pro mikroorganismy, které sluneční záření neumějí zpracovat.

Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z průzkumu o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie covid-19. Na 14 procent respondentů pěstování ovoce, zeleniny a chov zvířat zvažovalo. Jen 17 procentům respondentů však tyto aktivity pokryly zásadní část spotřeby. O průzkumu, kterého se zúčastnilo 515 dospělých, informovala dnes Akademie věd ČR (AV).

Mezinárodnímu týmu v čele s českými mikrobiology se podařilo popsat unikátní aparát, jimiž zvláštní bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Výzkum naznačil, jak se tento aparát v průběhu miliard let vývoje utvořil. Objev může přinést zásadní posun pro využití fotosyntézy pro mikroorganismy, které sluneční záření neumějí zpracovat.

I když je letošní zima poměrně teplá a dnes a ve čtvrtek se mají nejvyšší odpolední teploty dostat v teplejších částech jižní Moravy nad deset stupňů, pěstitelé ovoce zatím zůstávají v klidu. 

Profesor Miroslav Trnka je vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Dá se už říct, co nás čeká za klimatické změny v příští dekádě? 

Mezinárodnímu týmu v čele s českými mikrobiology se podařilo popsat unikátní aparát, jimiž zvláštní bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Výzkum naznačil, jak se tento aparát v průběhu miliard let vývoje utvořil. Objev může přinést zásadní posun pro využití fotosyntézy pro mikroorganismy, které sluneční záření neumějí zpracovat.

Kvůli letošní zimě, která v lednu a v únoru nepřinesla především do nížin příliš mnoho srážek, se do Česka vrací zemědělské sucho, tedy nedostatek vody v půdě do jednoho metru. 

Mezinárodnímu týmu v čele s českými mikrobiology se podařilo popsat unikátní aparát, jimiž zvláštní bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Výzkum naznačil, jak se tento aparát v průběhu miliard let vývoje utvořil.

Je tam extrémní horko, extrémní sucho a ještě k tomu půda zasolená mořskou vodou. Saúdská Arábie je místem, kde čeští výzkumníci mohou zkoumat plodiny, které ve vyhrocených podmínkách přežijí a ještě dají úrodu. Poznatky se, bohužel, mohou kvůli změně klimatu hodit i u nás.

Skleněná svítící palma je na světové výstavě v Dubaji stálým exponátem Mikrobiologického ústavu AV ČR. Projekt zvaný Alga Oasis umělecky ztvárňuje model funkčního fotobioreaktoru pro pěstování řas, které poskytují nutričně bohatý zdroj potravy.

České zemědělství potřebuje změnu k udržitelnosti. Bioklimatolog Miroslav Trnka tvrdí, že každý vlhký rok je příležitostí, kdy se připravit na období sucha. Ta kvůli oteplování budou častější. Produkce se podle něj promění, jen když to bude rentabilní. Šetrné ke krajině mohou být i velké podniky. Chce to jen lepší motivaci.