Média

Plýtvání potravinami je jedním z mnoha problémů, s nimž se lidstvo v současnosti potýká. Podle dřívějších odhadů se v Evropské unii ročně vyhodí asi devadesát milionů tun jídla, přičemž náklady spojené s tím se pohybují okolo 150 miliard eur. Více než polovinu potravinového odpadu přitom vytvářejí domácnosti.

Klimatická změna si žádá odolnější plodiny. Třeba rýži, které nevadí slaná voda. Nebo pšenici a datlovou palmu plodící v těch nejsušších oblastech Afriky. 

Od roku 1961 ubylo v Česku každou dekádu v průměru 4,7 takzvaně mrazového dne. V šedesátých letech bylo dnů, kdy se minimální denní teplota dostane pod bod mrazu, průměrně 126,5. 

Domestikace některých divoce rostoucích rostlin, šlechtění kvalitnějších odrůd palmy datlové nebo pěstování rýže, kterou by bylo možné zavlažovat slanou vodou. 

V souvislosti se změnami klimatu se bude snižovat primární produkce rostlinného pokryvu a zvyšovat rozklad půdní organické hmoty, což následně sníží mikrobiální půdní aktivitu a vázání (sekvestraci) uhlíku rostlinami, a tak podpoří proces desertifikace (vznik, případně rozšiřování pouští v suchých oblastech). 

Díky českým klimatologům a platformě Windy vznikla globální mapa sucha, v níž jsou problémy s nedostatkem sucha vidět v kontextu. Data jsou zdarma a v budoucnu budou dostupná i v mobilní aplikaci.

V souvislosti se změnami klimatu se bude snižovat primární produkce rostlinného pokryvu a zvyšovat rozklad půdní organické hmoty, což následně sníží mikrobiální půdní aktivitu a vázání (sekvestraci) uhlíku rostlinami, a tak podpoří proces desertifikace (vznik, případně rozšiřování pouští v suchých oblastech). 

V třeboňském Centru ALGATECH zkoumají, jak využít sinice a řasy pro zvýšení účinnosti fotosyntézy. 

Výzkumu a šlechtění rostlin, které zvládnou i velmi nepříznivé podmínky, se věnují vědci z olomouckého ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Ve spolupráci s odborníky ze Saúdské Arábie se zaměřují na vytvoření odrůd datlovníku, rýže nebo pšenice, které přinesou větší výnosy i v extrémně suchém a horkém podnebí.

Změny klimatu, především rostoucí teploty a extrémy počasí, vyvolávají otázky, jak uživit světovou populaci. Odpověď se snaží najít v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. 

Africký stát Keňa poslední měsíce sužuje extrémní sucho a miliony obyvatel postrádají jídlo i vodu. Její zdroje vyschly a žízní trpí i hospodářská zvířata, která umírají na dehydrataci. Velké sucho loni postihlo také Kanadu a západní část Spojených států, kde vyprahlé porosty spalovaly dlouhotrvající požáry. 

Sucho pro téměř celou planetu nově monitorují a předpovídají vědci brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe).