Média

Výroba tohoto složitého interaktivního objektu trvala více než rok. Objekt sestává z velkého množství světelných prvků, který je naplněn vodou, do níž je přiváděn tlakový vzduch. 

Olomoucký festival Země na talíři byl letos úspěšný. Přilákal nejenom zájemce o potraviny a udržitelný životní styl, ale také štáb České televize.

Při plavání v rybníce či moři nám řasy a sinice obvykle nevoní, doslova ani přeneseně. Existují ale druhy mikrořas, které lidem naopak velmi prospívají. Jak se tato zvláštní skupina organismů dá zužitkovat?

Čínský vědec Jüan Lung-pching zachránil miliony lidí před hladem tím, že vyvinul první hybridní kmeny rýže,“ tweetovalo oddělení OSN pro hospodářské a sociální věci v sobotu. 

Počasí lze v rostlinné výrobě označit jako synonymum pro klíčový a současně nejhůře ovlivnitelný produkční faktor. V posledních desetiletích však výrazně mění obvyklé vzorce svého chování, což kromě dlouhodobých trendů přináší také zvýšený výskyt meteorologických extrémů. 

Extrémní sucho postihuje až třetinu území Česka. Přestože suché počasí vystřídaly deštivé dny, zemědělci už počítají se slabší úrodou. Hostem pořadu Interview Plus byl profesor Zdeněk Žalud z projektu Intersucho.    

Každé desetiletí je teplejší než to předchozí. Letošní chladné jaro proto neznamená, že by skončilo globální oteplování či sucho, které Česko trápilo v posledních letech. 

Genetické modifikace organismů jsou kontroverzní téma. Na jedné straně vědecký pokrok a ekonomické výhody, z nichž mohou těžit všichni lidé na planetě, na straně druhé obavy, zda zasahování do genomu není proti přírodě. 

Badatelé z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR založili už weby mapující sucho, riziko přírodních požárů i klimatickou změnu v Česku. Nyní přidali do rodiny portálů další, zaměřený na zemědělce. 

Po čtyřech letech bádání se podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obilniny – žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu.   

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci žita, třetí nejdůležitější evropské obiloviny. Mezinárodní výzkumný tým získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu. Na výzkumu se podíleli olomoučtí vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR), jejichž pracoviště je partnerem Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). 

Po čtyřech letech bádání vědci rozluštili genetickou informaci žita. Objev poslouží expertům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy žita s lepšími vlastnostmi. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci genomu třetí nejdůležitější evropské obiloviny.