Média

O výzkumu změn chování a postojů lidí k jídlu během pandemie koronaviru vysílal Český rozhlas PLUS. 

Moderní kultivary pěstovaných rostlin jsou výsledkem tisíce let probíhajícího šlechtění. Klasické šlechtění však má své limity a nově vyvinuté metody úprav dědičné informace jsou možností, jak šlechtit rychleji, lépe a s menším dopadem na životní prostředí.  

Řasy dokážou být továrnou na cenné látky. Prokázal to česko-rakouský tým vědců. Mikrobiologové sinice geneticky upravili tak, aby vyráběly energeticky bohaté sloučeniny, které se dají využít jako zdroj pro výrobu paliv.  

Sucho v Česku se blíží k další metě, po omezení odběru podzemní vody v několika desítkách lokalit varují vodohospodáři, že budou muset omezit i odběr povrchových vod.

Kořenový systém je významnou části každé rostliny. Jeho nejdůležitější úlohou je zásobit rostliny vodou a živinami z půdy. Ty se potom v průběhu fotosyntézy společně s CO2 a sluneční energií podílejí na tvorbě organických sloučenin, ze kterých je rostlina tvořena. 

Pětileté sucho, kterým Česko prochází, je v očích bioklimatologa Miroslava Trnky historicky ojedinělou anomálií, která vychází z globální klimatické změny. Chování státu v takové situaci považuje za zpozdilé. "    

Česko je vyprahlé. Problémem totiž není jen nedostatek srážek, ale především vzrůstající teplota. Právě její vliv sleduje profesor Zdeněk Žalud se svými kolegy v projektu InterSucho. K dispozici mají bezpočet výpočtů a scénářů, ze kterých sestavují podobu budoucího Česka.

Podle projektu InterSucho ještě letošní úroda českých zemědělců není ztracena, pokud přijde dostatek studených dnů a hlavně deště. Vyplývá to podle něj z meziročního srovnání sucha v Česku na přelomu dubna a května. Vloni byl totiž stav sucha v tomto období horší než letos, pak ovšem došlo k rychlému zlepšení.  

Množství vody, které nyní proudí v řekách, odpovídá létu. Podobná situace nemá v měsíci dubnu obdoby. Sucho je horší než v předchozích letech, a to proto, že se akumuluje. 

Jako reakci na aktuální situaci kolem pandemie koronaviru přinesla iniciativa Science café projekt Vědci proti trudomyslnosti. Skrze tuto platformu mohou vědci předávat povzbudivá poselství v současné nelehké situaci široké veřejnosti. Zapojila se už řada vědeckých osobností, mezi nimi například Eva Zažímalová, Pavel Plevka nebo Jaroslav Doležel.

Horko a sucho snižují účinnost elektráren. Česká energetika je ale připravená mnohem lépe než u okolních států. Nejhůře jsou na tom vodní a bioplynové elektrárny, nejlépe vítr a slunce. Nové jaderné bloky v Dukovanech představují riziko.

Občasné deště a přeháňky, které by nad Českem měly vydržet až do úterý, přinášejí vyprahlé půdě kýženou vláhu. Podle předpovědi na portálu InterSucho.cz ale nízké stavy podzemní vody a řek příliš nezlepší. "