Média

Zajištění dostatku kvalitních potravin pro všechny obyvatele planety je jednou z nejdůležitějších výzev současnosti. Situace je vážná. Chronickou podvýživou trpí osm set milionů lidí a tento počet se navzdory všem snahám a optimistickým předpovědím neustále zvyšuje. 

V Ústavu chemických procesů AV ČR vzniká zajímavá kniha, Otrávené příběhy autora Petra Klusoně. Čtenář se v ní může vydat na klikatou a často nepříliš radostnou cestu, která je lemována otravami a travičskými příběhy, které se odehrály od středověku až do poloviny 20. století. 

Odborníci dlouhodobě upozorňují na souvislost mezi suchem a špatným stavem zemědělské půdy. K řešení problému by tak podle nich mohl přispět větší zájem vlastníků o to, co se s jejich pozemky děje. Nadace Partnerství v projektu Zpátky ke kořenům sestavila návod a rady majitelům půdy, jak mohou nevhodný způsob hospodaření některých nájemců ovlivnit.

Jednu z nejštědřejších prémií, Lumina quaeruntur, získalo pět talentovaných vědců a dvě špičkové vědkyně Akademie věd ČR, kteří díky ní budou moci postavit vlastní týmy. 

Jednu z nejštědřejších prémií, Lumina quaeruntur, získalo pět talentovaných vědců a dvě špičkové vědkyně Akademie věd ČR, kteří díky ní budou moci postavit vlastní týmy. Zelenou tak dostane podrobná analýza demokracie a svobodných voleb, výzkum velkého fenoménu v medicíně – mikrobiomu – nebo to, jaké síly hýbají vesmírem. Nových výsledků se brzy dočkají i obory jako sociologie města, fyzikální chemie či filozofie matematiky a logiky.

Jedno ministerstvo řeky rovná, druhé dotuje jejich návrat k přírodní podobě, aby zadržely víc vody. Místo lesíků pokrývají českou krajinu monotónní lány, pod nimiž půda rychle eroduje. Výsledkem jsou povodně střídané suchem a potíže s potravinovou soběstačností. Co s tím? Odborníci, mezi kterými byl i dr. Aleš Pečinka z našeho pracoviště, hledali odpovědi v debatě, kterou spolupořádala Univerzita Palackého. 

Prof. Ondřej Prášil z Centra Algatech MBÚ hovořil v pořadu Interview  stanice CNN Prima NEWS o projektu, jehož cílem je vytvoření nového typu organismu, který dokáže mnohem lépe využívat fotosyntézu.  

S velkým návštěvnickým i mediální ohlasem se setkala akce Zdravá půda pro další generace, kterou organizovali naši kolegové z Ústavu půdní biologie AV ČR.

Zdravá půda pro další generace, to je vědecko-zábavný program pro děti i dospělé, který se koná v úterý 18. srpna na Sokolském ostrově v Českých Budějovicích, nedaleko tamní dřevěné lávky pro pěší.

Olomoučtí vědci z našeho programu se připojili k prohlášení Evropské iniciativy pro udržitelné zemědělství pomocí editace genomu (EU-SAGE) k druhému výročí kontroverzního rozsudku Soudního dvora EU, podle nějž jsou rostliny získané pomocí moderních metod editování genomu geneticky modifikovanými organismy (GMO).

Kam se dívat při hledání budoucnosti? Dovnitř. Do jádra semínek, kde všechno co nás čeká, už dávno je, a kde se nachází i naše možnosti budoucnost měnit. S dokumentaristkou Květou Přibylovou se vydáme do hlubin genové banky, do DNA pšenice a do budoucnosti zemědělských rostlin.

Stav mikrobiomu, tedy souboru genů mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry či houby v lidském těle nebo na jeho povrchu, ovlivňuje imunitu a zdraví člověka a podílí se na vzniku některých onemocnění. Největší vliv na jeho kondici má strava a životní styl. Novinářům to řekla předsedkyně České mikrobiomové společnosti Helena Tlaskalová-Hogenová.