Média

Od biomedicíny po energii a kvalitní stravu. Mikroskopické řasy mají do budoucna velký potenciál. Na Expu 2020 v Dubaji představují jejich využití vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Nechali vytvořit umělecké dílo, které otevírá návštěvníkům dveře k jejich výzkumu.

Na světě je stále více lidí a je potřeba je nakrmit. Tento důležitý úkol vědy se v minulém století dařil plnit díky hnojení. To ale narazilo na své limity, a navíc je problematické z pohledu znečišťování přírody. 

Půda by měla obsahovat dostatečné množství živin, vláhy a humusu. To jsou některé z parametrů, které pomáhají zvyšovat úrodnost půdy.

Většina civilizačních chorob jako diabetes, nádory či obezita jsou spojovány s chronickým zánětem a změnami ve střevní mikrobiotě. Ovlivnit ji může i časté létání nebo ponocování, vysvětluje v rozhovoru lékař Miloslav Kverka z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. 

Zdraví nabarvené na zeleno - to je název článku, který si můžete přečíst v časopise A/ Věda a výzkum. 

Vědcům se podařilo vylepšit rýži a brambory vložením lidského genu. Ten rostlinám pomáhá v tom, aby nepřestávaly růst, díky čemuž mají výrazně vyšší výnosy. Experti očekávají, že jejich technologie bude využitelná pro široké spektrum plodin. 

Výroba tohoto složitého interaktivního objektu trvala více než rok. Objekt sestává z velkého množství světelných prvků, který je naplněn vodou, do níž je přiváděn tlakový vzduch. 

Olomoucký festival Země na talíři byl letos úspěšný. Přilákal nejenom zájemce o potraviny a udržitelný životní styl, ale také štáb České televize.

Při plavání v rybníce či moři nám řasy a sinice obvykle nevoní, doslova ani přeneseně. Existují ale druhy mikrořas, které lidem naopak velmi prospívají. Jak se tato zvláštní skupina organismů dá zužitkovat?

Čínský vědec Jüan Lung-pching zachránil miliony lidí před hladem tím, že vyvinul první hybridní kmeny rýže,“ tweetovalo oddělení OSN pro hospodářské a sociální věci v sobotu. 

Počasí lze v rostlinné výrobě označit jako synonymum pro klíčový a současně nejhůře ovlivnitelný produkční faktor. V posledních desetiletích však výrazně mění obvyklé vzorce svého chování, což kromě dlouhodobých trendů přináší také zvýšený výskyt meteorologických extrémů. 

Extrémní sucho postihuje až třetinu území Česka. Přestože suché počasí vystřídaly deštivé dny, zemědělci už počítají se slabší úrodou. Hostem pořadu Interview Plus byl profesor Zdeněk Žalud z projektu Intersucho.