Jsou teploty přesahující třicítku v červenci v Česku normální, nebo se i v tomto ohledu projevují klimatické změny? Jaké ponaučení si můžeme vzít z historie? A můžeme škodám způsobeným vedry nějak předcházet?
Tým Technologického centra AV ČR a redakce časopisu ECHO se vypravily do Třeboně. Cílem byla návštěva dvou pracovišť zabývajících se výzkumem a aplikacemi v biotechnologických a environmentálních oborech s účastí na evropských výzkumných programech.
Česko v posledním týdnu zasáhla vlna veder – a tropické teploty v kombinaci s minimem srážek začaly znovu prohlubovat sucho. To se podle portálu Intersucho rozšíří ve dvou nejextrémnějších stupních téměř na třetinu území.
Jsou privatizací veřejného prostoru, nebo naopak místem, které dokazuje, že je možné fungovat i mimo tržní ekonomiku? Zahrádkářské osady jsou v českých městech od 19. století. S rostoucí výstavbou jejich množství ale ubývá.
Od objevu zákonů dědičnosti augustiniánským mnichem Gregorem Johannem Mendelem roku 1866 učinila genetika velký pokrok. Pochopili jsme fungování dědičnosti na molekulární úrovni a genomy dnes umíme nejen číst, ale také přepisovat…
Rostoucí ceny potravin nutí lidi k zamyšlení, zda se nepustit do vlastní produkce zeleniny a ovoce. Úvahám o samozásobitelství „nahrávají“ také komplikace s přerušením dlouhých logistických řetězců či válečný konflikt na Ukrajině.
Zemědělcům hrozí v důsledku eroze, chemického znečištění půd, desertifikace nebo narůstající extremity počasí ztráty na výnosech pěstovaných plodin, čemuž mohou zabránit šetrnějšími metodami hospodaření.
Pokud dostatečně prší, vyhání farmář Daniel Pitek svoje krávy a ovce na stráně v údolí pod Milešovkou brzy na jaře. Letos ale dlouho váhal. „Je zase sucho, tráva roste velmi pomalu, a tak jsem je krmil až do minulého týdne senem z loňska.
Přísná regulace používání nových technologií úpravy genetického kódu v zemědělství patří k nejkritizovanějším legislativním opatřením EU ze strany vědecké obce. Nově však Evropská komise vyhlásila k tématu veřejnou konzultaci. Je to signál, že Brusel je ochoten o tématu znovu začít jednat.
Střevní mikrobiom z velké míry řídí naše zdraví. Spousta bakterií nám pomáhá trávit jídlo a vylučuje látky důležité pro naše tělo. Jsou v něm ale i bakterie, které bychom z pohledu člověka mohli označit za zlé. Důležitá je rovnováha.