Média

V posledních letech bylo zjištěno, že to, jestli budeme dlouho zdraví nebo onemocníme některou z často se vyskytujících chronických chorob (například cukrovka, alergie, nemoci štítné žlázy, kardiovaskulární nemoci, Crohnova choroba, ulcerosní kolitida, revmatické choroby, neurologické choroby například roztroušená skleróza, psychické choroby) je dáno nejen naší genetickou výbavou, ale z větší částí i tím, jakým způsobem žijeme, jak často se pohybujeme, jak spíme, co jíme a pijeme.

V prosinci zasypal sníh velkou část Moravy včetně Brna. Chladná zima ale dlouho nevydržela. To se podepisuje i na stavu zásob vody ve sněhu a také na suchu.

Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z průzkumu o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie covid-19. Na 14 procent respondentů pěstování ovoce, zeleniny a chov zvířat zvažovalo. 

Od biomedicíny po energii a kvalitní stravu. Mikroskopické řasy mají do budoucna velký potenciál. Na Expu 2020 v Dubaji představují jejich využití vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Nechali vytvořit umělecké dílo, které otevírá návštěvníkům dveře k jejich výzkumu.

Je to trend, kterého si všímají nejenom botanici a zahrádkáři, ale třeba i alergici: rostliny začínají na jaře kvést čím dál dřív, a to prakticky v celé Evropě. Problém to může být pro samotnou flóru, ale taky pro hmyz. 

Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z průzkumu o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie covid-19. 

Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z průzkumu o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie covid-19.

Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z průzkumu o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie covid-19. .

Jak se změnil vztah Čechů k jídlu během pandemie? Více se bojí nedostatku, častěji promýšlejí nákupy a z jídelníčku vyškrtávají ryby, alkohol a sladkosti. Na druhou stranu si ale více váží místních potravin, jejich pěstování a také okolního prostředí. Ukazují to výsledky průzkumu trojice badatelů, který uskutečnili v rámci programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.

Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z průzkumu o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie covid-19. Na 14 procent respondentů pěstování ovoce, zeleniny a chov zvířat zvažovalo. 

Vytipování nových lokalit pro zahrádky, vytváření komunitních zahrad a osad a zlepšení jejich dostupnosti. To je cílem města Brna a zdejších zahrádkářů. Spolupráci nyní zástupci obou stran stvrdili podpisem memoranda.

Do konce tohoto století výrazně klesne celosvětová produkce lanýžů, protože světové oblasti pro jejich pěstování budou vysychat až o polovinu rychleji než zbytek světa a zároveň budou často zasaženy vlnami veder.