Média

V souvislosti se změnami klimatu se bude snižovat primární produkce rostlinného pokryvu a zvyšovat rozklad půdní organické hmoty, což následně sníží mikrobiální půdní aktivitu a vázání (sekvestraci) uhlíku rostlinami, a tak podpoří proces desertifikace (vznik, případně rozšiřování pouští v suchých oblastech). 

V třeboňském Centru ALGATECH zkoumají, jak využít sinice a řasy pro zvýšení účinnosti fotosyntézy. 

Výzkumu a šlechtění rostlin, které zvládnou i velmi nepříznivé podmínky, se věnují vědci z olomouckého ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Ve spolupráci s odborníky ze Saúdské Arábie se zaměřují na vytvoření odrůd datlovníku, rýže nebo pšenice, které přinesou větší výnosy i v extrémně suchém a horkém podnebí.

Změny klimatu, především rostoucí teploty a extrémy počasí, vyvolávají otázky, jak uživit světovou populaci. Odpověď se snaží najít v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. 

Africký stát Keňa poslední měsíce sužuje extrémní sucho a miliony obyvatel postrádají jídlo i vodu. Její zdroje vyschly a žízní trpí i hospodářská zvířata, která umírají na dehydrataci. Velké sucho loni postihlo také Kanadu a západní část Spojených států, kde vyprahlé porosty spalovaly dlouhotrvající požáry. 

Sucho pro téměř celou planetu nově monitorují a předpovídají vědci brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe). 

Při plavání v rybníce či moři nám řasy a sinice obvykle nevoní, doslova ani přeneseně. Existují ale druhy mikrořas, které lidem naopak velmi prospívají. Jejich potenciál vidí vědci také třeba v průmyslu a medicíně. Jak se tato zvláštní skupina organismů dá zužitkovat? Tématu jsme se věnovali v časopise A / Věda a výzkum.

Díky českým klimatologům a platformě Windy vznikla globální mapa sucha, v níž jsou problémy s nedostatkem sucha vidět v kontextu. Data jsou zdarma a v budoucnu budou dostupná i v mobilní aplikaci.

Při plavání v rybníce či moři nám řasy a sinice obvykle nevoní, doslova ani přeneseně. Existují ale druhy mikrořas, které lidem naopak velmi prospívají. Jejich potenciál vidí vědci také třeba v průmyslu a medicíně. Jak se tato zvláštní skupina organismů dá zužitkovat?

Hostem Českého rozhlasu PLUS byl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. 

Mluví Miroslav Trnka, Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Klimatická změna vysušuje půdu, ale mění například i to, kde se mohou pěstovat jednotlivé plodiny. V Česku už tak nejsou výjimkou ani melouny. Zároveň přibývá lidí na planetě, potraviny by tak nemusely v budoucnu stačit. Na to reaguje projekt Mikrobiologického ústavu Akademie věd, který představuje na Expu 2020 v Dubaji zařízení, které pěstuje ve velkém řasy a sinice, jež mohou v potravinové nouzi pomoci.