Média

Mikrořasy jsou nadějí pro budoucnost, perspektivu mají v průmyslu, medicíně a kvalitní stravě. Tu je možné nově obohatit o další druhy mikrořasy Chlorella. K jejich konzumaci dalo zelenou Ministerstvo zemědělství ČR po konzultaci se všemi zeměmi Evropské unie. Úřady vycházely z výsledků mnohaletých výzkumů Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Říkalo se jim padavky. Byly malé, hrozně chlupaté, věčně nedozrálé a pak prostě jednoho dne jako zralé spadly. Babiččiny broskve z čtyřicet let staré, různými laťkami podpírané broskvoně zasyrova nikdo nechtěl jíst. Po jejich pozření měl totiž pocit, že se líbal s kaktusem. Byla z nich ale ta nejlepší zavařenina na celém světě.

Mezinárodní tým v čele s českými mikrobiology popsal unikátní způsob, kterým bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Jejich výsledky přináší prestižní vědecký časopis Science Advances. Objev může pomoci využit fotosyntézu i mikroorganismům, které sluneční záření zpracovat neumějí.

Mezinárodnímu týmu v čele s českými mikrobiology se podařilo popsat unikátní aparát, jimiž zvláštní bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Výzkum naznačil, jak se tento aparát v průběhu miliard let vývoje utvořil. Objev může přinést zásadní posun pro využití fotosyntézy pro mikroorganismy, které sluneční záření neumějí zpracovat.

Mezinárodnímu týmu v čele s českými mikrobiology se podařilo popsat unikátní aparát, jimiž zvláštní bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Výzkum naznačil, jak se tento aparát v průběhu miliard let vývoje utvořil. Objev může přinést zásadní posun pro využití fotosyntézy pro mikroorganismy, které sluneční záření neumějí zpracovat.

Z plýtvání potravinami se stává celospolečenské téma. V koši končí zhruba třetina veškerého jídla. U nás nejvíc vyhazují domácnosti. Téměř polovina Čechů to považuje za významný problém. Redakce iDNES.cz proto oslovila ty, kteří se s plýtváním snaží něco dělat. Omezení potravinového plýtvání může pomoci v boji s klimatickou změnou, zároveň šetří peníze.

Mezinárodnímu týmu v čele s českými mikrobiology se podařilo popsat unikátní aparát, jímž zvláštní bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Výzkum naznačil, jak se tento aparát v průběhu miliard let vývoje utvořil. Objev může přinést zásadní posun pro využití fotosyntézy pro mikroorganismy, které sluneční záření neumějí zpracovat.

První ročník konference o regenerativním zemědělství s názvem Živá krajina se uskuteční začátkem března. Podpoří zemědělce v šetrném způsobu hospodaření, otevře odbornou debatu nad možnostmi zlepšování kvality polí, ozdravování půdy a snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství. 

Češi se častěji bojí, že nebudou mít dostatek peněz na potraviny. Víc promýšlejí nákupy a v pandemii omezili ryby nebo sladkosti. Ukázal to výzkum českých vědců.

Mezinárodnímu týmu v čele s českými mikrobiology se podařilo popsat unikátní aparát, jimiž zvláštní bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Výzkum naznačil, jak se tento aparát v průběhu miliard let vývoje utvořil. Objev může přinést zásadní posun pro využití fotosyntézy pro mikroorganismy, které sluneční záření neumějí zpracovat.

Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z průzkumu o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie covid-19. Na 14 procent respondentů pěstování ovoce, zeleniny a chov zvířat zvažovalo. Jen 17 procentům respondentů však tyto aktivity pokryly zásadní část spotřeby. O průzkumu, kterého se zúčastnilo 515 dospělých, informovala dnes Akademie věd ČR (AV).

Mezinárodnímu týmu v čele s českými mikrobiology se podařilo popsat unikátní aparát, jimiž zvláštní bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Výzkum naznačil, jak se tento aparát v průběhu miliard let vývoje utvořil. Objev může přinést zásadní posun pro využití fotosyntézy pro mikroorganismy, které sluneční záření neumějí zpracovat.