Média

Geneticky modifikované nebo metodou CRISPR-Cas9 editované plodiny se pomalu prosazují v zemědělství, jen Evropa stále s jejich přijetím otálí. Je na místě tato zdrženlivost? Hostem Studia Leonardo byl molekulární biolog a rostlinný genetik Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se síldem v Olomouci.

Jaká opatření přijmout pro bezpečnou budoucnost a udržitelné fungování města Uherské Hradiště v podmínkách měnícího se klimatu v průběhu 21. století? i o tom byla listopadová debata, které se zúčastnila barbora Duží z našeho programu.

Podle prognózy OSN by 15. listopadu měla světová populace dosáhnout osmi miliard lidí. Pro potřebné zvýšení produkce potravin je zásadní zavádět nové odrůdy plodin s dobrým výnosem a lepší odolností vůči dopadům změny klimatu.

Světová populace roste a dosahuje už osmi miliard lidí. To s sebou nese řadu rizik, mezi nimi i hrozící nedostatek potravin.Co je potřeba udělat pro zvýšení produkce potravin  a jak získat odolnější plodiny s  lepším výnosem? I o tom mluvil ve vysílání ČT 24 koordinátor našeho programu Jaroslav Doležel. Pořad si můžete pustit ZDE (1:51)

Plasty jsou všestranné a odolné, ale problémem je právě jejich dlouhá životnost: plasty na bázi ropy se nerozkládají a znečišťují životní prostředí. Není třeba zdůrazňovat, že konvenční plasty jsou stále větším ekologickým problémem.

O Češích se vypráví leccos: jsou prý národem ateistů, houbařů, zahrádkářů... V posledních letech se ovšem objevují studie a výzkumy, které blíže zkoumají, jak je to doopravdy s onou zahrádkářskou činností v Česku. 

Než se potraviny dostanou na jídelní stůl, urazí často hodně dlouhou cestu. A ve všech fázích se postupně určitá část jídla vyhodí. Konkrétně v Česku to je na konci každého roku celkem 800 000 tun. 

Zemědělství budoucnosti bude patřit geneticky upraveným plodinám, míní někteří vědci. Nové technologie budou podle nich hrát zásadní roli v době, kdy se bude muset světové zemědělství vyrovnávat s klimatickou změnou a rostoucím počtem obyvatel. 

Prof. Jaroslav Doležel z našeho programu mluvil ve vysílání Studia ČT24 o tom, jak zajistit dostatek kvalitních potravin bez ničení životního prostředí. Právě toto téma řešili na svém zasedání v Praze ministři zemědělství členských států EU. 

Portál www.agrorisk.cz - systém včasné výstrahy před negativními dopady počasí v zemědělství - prodělal za rok svého provozu množství úprav a rozšíření. Jeho cílem je nabídnout zásadní informace, které umožní včas reagovat na nepříznivé podmínky počasí.

Na 47 procentech území EU je sucho, na dalších 17 procentech odborníci před suchem varují. Stav sucha se tak stále zhoršuje. 

„Bojujeme tu s něčím, co je opravdu hodně nepředvídatelné,“ říká o suchu vědec, který zkoumá jak zmírnit jeho dopady na zemědělství. V rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč v této oblasti přichází změna pomalu.