Média

Změny genomu rostlin mají v Evropě stále ještě stopku. Zjednodušení jejich legalizace a uvedení do praxe jsou ale nevyhnutelné, tvrdí expert na molekulární biologii z Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Roman Hobza. V rozhovoru vysvětluje, proč je důležité přizpůsobovat se měnícím se životním podmínkám všemi prostředky, které máme k dispozici.

Pěstovat teplomilné plodiny, sít odrůdy těch tradičních, které jsou vůči suchu odolnější, nebo aplikovat na rostliny postřiky, které podpoří jejich odolnost. To jsou způsoby, kterými se zemědělci v Plzeňském kraji snaží vzdorovat suchu nebo ho využívat ve svůj prospěch.

Fakta jsou zcela nekompromisní. Dokládají, že zprávy typu, jak jedna erupce sopky vyprodukovala tolik CO2 jako lidstvo za celou svou existenci, jsou jen mnohokrát opakovaným nesmyslem.

Olomoučtí vědci rozluštili mechanismus přenosu genetické informace ječmene.  

Vědci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe), kteří provozují webové stránky Intersucho.cz, a programátoři platformy Windy.com monitorují a předpovídají sucho pro téměř celou planetu. 

V Česku se rozšiřují oblasti postižené suchem. Na tento problém upozonilo i vysílání ČT24, jehož hostem byl prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

Deště, které v posledních týdnech zasáhly především Moravu, zvýraznily rozdíly v zásobě vody v půdě mezi jednotlivými částmi země. 

Trend vývoje změny klimatu je nastartovaný, což zejména v posledních letech pociťujeme na vlastní kůži. Přibývá extrémních situací, které po právu znepokojují i zemědělce.

Domácnosti si stěžují na drahé potraviny. V odpadu ale končí pečivo, ovoce nebo mléčné výrobky za miliardy korun.

Plošné chemické postřiky používali zemědělci v uplynulých dnech, aby připravili pole na zasetí. Podle odborníků to ale ohrožuje jak biodiverzitu, tak vodní zdroje. Zemědělci se brání, že jim legislativa nedává jinou možnost.

Čtyřiadvacet ověřených technologií, dvaatřicet funkčních vzorků a devět užitných vzorů. To je jen část výsledků velmi úspěšného čtyřletého snažení českých výzkumníků, kteří se sdružili v Národním centru kompetence s názvem BIOCIRTECH.

Střední Evropa má být do budoucna schopna rychleji a lépe reagovat na negativní dopady klimatické změny, mezi které patří třeba vlny veder, sucho a zvýšené riziko lesních požárů. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe proto začali pracovat společně s kolegy z dalších evropských institucí na projektu s názvem Clim4Cast. Vytvoří nástroje včasného varování, které budou účinné a funkční pro středoevropský region.