Aktuality

Vyšší teploty, větší výpar, delší vegetační období. To jsou faktory, se kterými se nejen zemědělci musí ve své praxi stále více vyrovnávat a reagovat na ně novými postupy.

David Kopecký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR mluvil ve vysílání Čro PLUS o novém objevu, který má zásadní význam pro šlechtitele. 

Riziko, že úrodu ovocných stromů, které už stihly vykvést, poničí mrazy, je poměrně velké. Vyplývá to jak z předpovědi počasí, tak z webu AgroRisk, který je podpůrným projektem pro zemědělce a na mapě zobrazuje míru různých rizik včetně mrazů.

Olomoučtí odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR zjistili, proč u některých kříženců trav začne časem dominovat genom jednoho z rodičů. Objev, při kterém vědci mimo jiné využili konfokální superrozlišovací mikroskop, jediný svého druhu v České republice, má pro šlechtitele zásadní význam. Pomůže jim k efektivnějšímu šlechtění odolnějších a výnosnějších zemědělských plodin, které bude možné pěstovat i ve ztížených klimatických podmínkách.  

Mezinárodnímu týmu, jehož součástí byli i vědci za našeho pracoviště,  z Česka a Velké Británie se podařilo najít v rozsáhlém genomu bobu obecného gen, který je zodpovědný za produkci enzymu polyfenoloxidasy (PPO) v osemení. 

Nebýt třeboňských řas, měli by v hornorakouských jezerech málo candátů. Zajímavý projekt přeshraniční spolupráce řešili odborníci z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu Akademie věd, kde se specializují na výzkum mikrořas. 

Stav mikrobiomu, tedy souboru genů mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry či houby v lidském těle nebo na jeho povrchu, ovlivňuje imunitu a zdraví člověka a podílí se na vzniku některých onemocnění. 

Zástupci projektu Intersucho hodnotili na setkání s uživateli ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku vývoj počasí v loňském roce a prezentovali předpoklady vývoje počasí v letošním roce.

Na osmdesát zástupců zemědělců, spotřebitelů, různorodých potravinových iniciativ, ale také výzkumníků z akademické sféry, kteří se zabývají souvislostmi mezi jídlem, zemědělstvím, člověkem a krajinou zavítalo v pátek na festival Mrkev v zimě vol. 2, který organizovala AMPI ve spolupráci s PRO-BIO ligou a Ústavem geoniky AV ČR, v.v.i.   

Klimatická změna v posledních 20 letech zásadně proměnila podobu zemědělských oblastí v Česku. Trend se nezastavil a má pokračovat, proto se budou oblasti do roku 2050 sále proměňovat. 

Dlouhá období sucha a v létě vlny veder prokládané epizodami náhlých a prudkých ochlazení. Mírné zimy bez sněhu, připomínající táhlý podzim. A také častější výskyty tornád a bouří s přívalovými dešti. To všechno jsou průvodní jevy globální změny klimatu, projevující se právě v extrémních výkyvech počasí.

Přerod poznatků základního výzkumu do praxe a doslovná ochutnávka plodů výzkumu aplikovaného. Tak by se daly shrnout hlavní body programu návštěvy ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové Ústavu experimentální botaniky AV ČR v pražských Lysolajích.