Aktuality

Geneticky modifikované nebo metodou CRISPR-Cas9 editované plodiny se pomalu prosazují v zemědělství, jen Evropa stále s jejich přijetím otálí. Je na místě tato zdrženlivost? Hostem Studia Leonardo byl molekulární biolog a rostlinný genetik Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se síldem v Olomouci.

29. listopadu se v rámci našeho výzkumného programu Potraviny pro budoucnost uskutečnil seminář Celiakie, potravinové alergie a bezlepková dieta, aktuality, výzkum, perspektivy, který organizovali prof. MUDr. H. Tlaskalová - Hogenová, DrSc. a RNDr. D. Sánchez, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu AV ČR, v.v.i. 

Jaká opatření přijmout pro bezpečnou budoucnost a udržitelné fungování města Uherské Hradiště v podmínkách měnícího se klimatu v průběhu 21. století? i o tom byla listopadová debata, které se zúčastnila barbora Duží z našeho programu.

Pokud se zajímáte o problematiku mikrobiomu a jeho vlivu na zdraví a vznik nemoci, nenechte si ujít zajímavý seminář, který se koná v pondělí 12. 12. 2022 v budově Akademie věd v Praze (místnost č. 206).

Podle prognózy OSN by 15. listopadu měla světová populace dosáhnout osmi miliard lidí. Pro potřebné zvýšení produkce potravin je zásadní zavádět nové odrůdy plodin s dobrým výnosem a lepší odolností vůči dopadům změny klimatu.

Myslivci i ekologové si zoufají nad dramaticky nízkými stavy zajíců. Jejich návratu do přírody má pomoci pestřejší krajina i ekologičtější hospodaření. Zemědělci používají na polích stále méně pesticidů. Česko je pod průměrem Evropské unie.  

Řasy, umělé maso, cvrčci nebo genově editované potraviny. Jak se do budoucna upraví náš jídelníček? Změna klimatu, růst světové populace, nedostatek vody i zničené životní prostředí nutí lidstvo hledat nové zdroje i způsoby pěstovaní a obživy. Dokáží nové metody uživit celou planetu? 

Je tomu zhruba rok a půl, kdy byla schválena Místní adaptační strategie na změnu klimatu ve městě Uherské Hradiště. Tato strategie obsahuje řadu opatření pro bezpečnou budoucnost a udržitelné fungování města Uherské Hradiště v podmínkách měnícího se klimatu v průběhu 21. století. Obsahuje konkrétní opatření vybraná podle podmínek ve městě, která umožní těmto problémům a rizikům vhodně předcházet nebo se jim přizpůsobit.      

Světová populace roste a dosahuje už osmi miliard lidí. To s sebou nese řadu rizik, mezi nimi i hrozící nedostatek potravin.Co je potřeba udělat pro zvýšení produkce potravin  a jak získat odolnější plodiny s  lepším výnosem? I o tom mluvil ve vysílání ČT 24 koordinátor našeho programu Jaroslav Doležel. Pořad si můžete pustit ZDE (1:51)

Plasty jsou všestranné a odolné, ale problémem je právě jejich dlouhá životnost: plasty na bázi ropy se nerozkládají a znečišťují životní prostředí. Není třeba zdůrazňovat, že konvenční plasty jsou stále větším ekologickým problémem.

O Češích se vypráví leccos: jsou prý národem ateistů, houbařů, zahrádkářů... V posledních letech se ovšem objevují studie a výzkumy, které blíže zkoumají, jak je to doopravdy s onou zahrádkářskou činností v Česku. 

Než se potraviny dostanou na jídelní stůl, urazí často hodně dlouhou cestu. A ve všech fázích se postupně určitá část jídla vyhodí. Konkrétně v Česku to je na konci každého roku celkem 800 000 tun.