Aktuality

Žlutou mikrořasu chlorelu bohatou na pigment lutein, kterou vyšlechtili v Mikrobiologickém ústavu AV ČR – Centru Algatech v Třeboni,  bude v komerčním měřítku pěstovat nizozemská společnost Phycom B.V.

Zájemci o regenerativní zemědělství z řad široké odborné veřejnosti a praxe se sešli koncem ledna v aule České zemědělské univerzity v Praze na konferenci s  názvem Živá krajina. V průběhu dne se účastnící měli možnost seznámit s novými poznatky propagátorů, kteří zkoumají nebo praktikují tento, v České republice relativně nový, způsob obhospodařování zemědělské půdy. O své zkušenosti se kromě jiných podělil i americký propagátor Dale Stickler, jehož knižní novinka zde byla pokřtěna.

Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. 

Dubnové mimořádné teploty mohou mít z hlediska sucha zásadní dopad v létě. Přestože je půda nasycená, letos obzvláště bujná zeleň vláhu rychle vysaje, uvedl v rozhovoru pro Novinky a Právo klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a šéf projektu Intersucho.

Poslanci Evropského parlamentu v únoru schválili návrh Evropské komise, který je prvním krokem ke zmírnění přísných pravidel pro takzvanou genetickou modifikaci organismů na území EU. V analýze popisujeme důležité souvislosti i samotnou techniku genetické modifikace.

Celosvětově nízká kvalita zemědělských půd může být zvýšena organickými přídavky. Jak zjistili vědci z Bioloigického centra AV ČR, půdě velmi prospívají žížaly, které dokáží dokáží zvyšovat pozitivní účinky ukuřičné biomasy a biouhlu na kvalitu půdy.

Rekordně teplá zima může znamenat větší výdaje na ochranu plodin a stromů. Odborníci varují před možným přemnožením škůdců a chorob, které mohou ohrozit úrodu.

Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března, tedy rekordně brzy za dobu pozorování od roku 1961. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát v první polovině března.

Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit. Vyplývá to z výzkumu Sociologického ústavu.

Zatímco se mnozí lidé na procházkách těší pohledem na nalévající se pupeny stromů, zahrádkáři a sadaři lomí rukama. Příjemné jarní počasí už na začátku března jim radost nedělá, negativních zkušeností s ním mají více než dost. Už teď můžou počítat s tím, že rychlý nástup jara, kdy jim vykvetou meruňky, vystřídá série mrazíků, které zapříčiní zničení úrody.

Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji.

Omezovat stavy skotu kvůli snaze o uhlíkovou neutralitu není v Česku potřeba, významné snížení u nás už totiž proběhlo v devadesátých letech, kdy celé zemědělství procházelo náročnou postsocialistickou transformací, řekli na konferenci tvůrců a přispěvatelů projektu Intersucho bioklimatologové Zdeněk Žalud a Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.