Aktuality

Jednobuněčná, bezlepková sladkovodní řasa Chlorella sorokiniana je významným zdrojem nutričních látek, vitaminů, nenasycených mastných kyselin, minerálů a řady dalších biologicky aktivních látek, prospěšných pro lidský organismus. Chlorella sorokiniana je legislativně doplňkem stravy, je proto vhodnou surovinou pro výrobu kvalitnějších bezlepkových výrobků vhodných pro léčebnou bezlepkovou dietu.

Jihoevropským farmářům dramaticky narůstají škody způsobené klimatickými změnami. Například Španělsko se letos na více než polovině svého území potýká s největším suchem za šedesát let, což bude mít negativní dopady až na 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy.

Akademie věd ČR pořádá i letos pravidelný Letní vědecký kemp, vzdělávací aktivitu, která je určená pedagogům exaktních věd na ZŠ a SŠ. 

Ke šlechtění nových, odolných plodin s vyšším výnosem by měl napomoci důležitý projekt Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) a jeho partnerů, který ve výzvě Špičkový výzkum podpořil Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK).

Česko zasáhlo sucho dříve než obvykle. Jeho důsledky trápí zemědělce i vodohospodáře, negativně ovlivňují živočichy, rostliny i krajinu. Problémem není úbytek srážek, které se v ročním úhrnu moc nemění, ale zvyšující se teploty, kvůli nimž se voda rychleji vypařuje.

Opatření proti klimatické změně musí být v synergii, vzájemně se doplňovat a podporovat se. Rybníky a remízky se už v Česku budují, ale je jich zatím málo. Je také třeba zvýšit podíl organické hmoty v půdě a nepěstovat zbytečné plodiny, jako třeba řepku, shodují se přední čeští vědci.

Letošní sucho by se dalo označit za bleskové. Takové sucho je charakteristické rychlým nástupem a mimořádně rychlým zvýšením intenzity. ČTK to řekl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, za jednoznačného viníka sucha označil klimatickou změnu.    

Pro zlepšení kvality zemědělské půdy jsou klíčové meziplodiny. Ideálně by měly růst spolu s hlavní plodinou, případně se vysévat hned po sklizni. Zařadit je do hospodaření je ale drahé i jinak náročné a výsledky nejsou patrné hned. 

To, co odstartovalo 9500 let př. n. l. na prvních improvizovaných „polích“, dnes probíhá také za zdmi moderních laboratořích genetiky. Plány na efektivnější a odolnější plodiny vůči škůdcům nebo vodním živlům jsou totiž klíčem k další obživě lidstva. Jak si tedy stojíme?.

Na dvě desítky dětí z Pevnosti poznání strávily jeden prázdninový den v naší laboratoři. Mohly se tak lépe seznámit s prací vědců, prohlédnout si pracoviště a špičkové přístroje. 

Jídlo nejen jako nezbytná premisa pro život člověka, ale také jako možný prostředek v komunikaci mezi lidmi. To je téma letošního festivalu Země na talíři, jehož už osmý ročník se uskuteční v Olomouci 19. 7. 2023 v Pevnosti poznání Univerzity Palackého. 

Změny genomu rostlin mají v Evropě stále ještě stopku. Zjednodušení jejich legalizace a uvedení do praxe jsou ale nevyhnutelné, tvrdí expert na molekulární biologii z Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Roman Hobza. V rozhovoru vysvětluje, proč je důležité přizpůsobovat se měnícím se životním podmínkám všemi prostředky, které máme k dispozici.