Aktuality

Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum se představila na podzimní mezinárodní výstavy a veletrhu Flora Olomouc

08. říjen 2018
Od 4. do 7. října 2018  mohli zájemci navštívit stánek na ochozu v pavilonu A. Tým olomouckého pracoviště ÚEB představil šlechtitelům a odborné veřejnosti novinky ve výzkumu dědičné informace rostlin a především nejmodernější molekulární metody, které mohou usnadnit a zefektivnit šlechtění. Odborníci vysvětlili, jak může věda pomoci s konkrétními problémy ve šlechtění jakou konkrétní pomoc nabízí Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum.

Česká republika má první Aplikační laboratoř pro využití mikrořas

01. říjen 2018
V Třeboni se otevřela Aplikační laboratoř řasových biotechnologií, první pracoviště svého druhu v republice. Umožní rychleji přenášet do praxe nejnovější vědecké poznatky ve studiu mikroskopických řas (mikrořas). 

Akademie věd: Akademie otevřela první Aplikační laboratoř pro využití mikrořas

28. září 2018
Nové léky, kosmetické přípravky nebo také využití v neurologii může přinést výzkum mikrořas v třeboňském pracovišti Mikrobiologického ústavu AV ČR. Centrum ALGATECH za tímto účelem 25. září 2018 otevřelo Aplikační laboratoř pro využití mikrořas. První pracoviště svého druhu v České republice chce rychleji přenášet nejnovější poznatky do praxe. Více ZDE.

Česká televize: Objev pro včelaře

08. září 2018
Řasa Chlorella může pomoci včelám! Reportáž České televize, která natáčela i v třeboňském Centru Algatech MBÚ, si můžete pustit ZDE.

Český rozhlas: Šlechtění rostlin

04. září 2018
Hostem pořadu Patricie Strouhalové ve studiu Českého rozhlasu Dvojka byl prof. Jaroslav Doležel. Záznam si můžete poslechnout ZDE.

Čeští vědci se podíleli na přelomovém objevu, rozluštění celého dědičného kódu pšenice

20. srpen 2018
Po třinácti letech intenzivní mezinárodní spolupráce se dvěma stovkám vědců z dvaceti zemí podařilo získat velmi přesnou referenční sekvenci genomu nejrozšířenější zemědělské plodiny, pšenice seté. Informovalo o tom Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC) v článku publikovaném v prestižním vědeckém časopise Science. 

Česká televize: Genom pšenice rozluštěn

20. srpen 2018
Je 5x složitější než lidský, má skoro 17 miliard písmen kódu a na jeho rozluštění pracovalo asi 200 vědců z 20 zemí. Český tým z Olomouce se na tom podílel zásadní měrou.

Česká televize: Přelom ve výzkumu DNA pšenice

20. srpen 2018
Na přečtení genomu pšenice seté se podílelo i olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky. Podívejte se na reportáž, kterou natočila Česká televize ZDE. 

Česká televize: Vědci rozluštili genetický kód pšenice

20. srpen 2018
To zásadním způsobem pomůže například při šlechtění odolnějších odrůd. Celá reportáž v Událostech ČT ZDE.

Česká televize: Přelomový úspěch: Vědci přečetli celý genom pšenice. Klíčovou roli hráli experti z Olomouce

20. srpen 2018
Po třinácti letech intenzivní mezinárodní spolupráce se dvěma stovkám vědců z dvaceti zemí podařilo získat velmi přesný a hlavně kompletní genom nejrozšířenější zemědělské plodiny: pšenice seté.

Český rozhlas: Pole, které teče

16. srpen 2018
Podívejte se námi na zvláštní “pole”. S řasou chlorella, která se na něm pěstuje, se setkáte v podobě potravinových doplňků. V budoucnu by mohla sloužit jako přirozené antibiotikum proti bakteriím. 

Český rozhlas PLUS: Vědci nepřestávají žasnout nad mimořádnými vlastnostmi řasy chlorelly

02. srpen 2018
Řasa chlorella má mimořádné vlastnosti. Měla se stát zdrojem potravy pro hladovějící, dnes se s ní setkáte v podobně potravinových doplňků a v budoucnu  by mohla sloužit jako přirozené antibiotikum proti bakteriím.  

Čeští a evropští studenti se sešli v Třeboni na druhém ročníku Letní školy ALGATECH

01. srpen 2018
V Třeboni začal 9. července druhý ročník Letní školy řasových biotechnologií a výzkumu fotosyntézy pro vysokoškolské studenty. Akci pořádalo Centrum Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a zájem o ni byl velký. Odborní lektoři nakonec vybrali z přihlášených uchazečů jedenáct studentů z České republiky, Chorvatska, Švýcarska, Kanady a Rakouska a rozdělili je do čtyř výzkumných skupin.