Aktuality

V brněnském refektáři Augustiniánského kláštera, který je dnes provozován jako součást Mendelova muzea, se koncem listopadu konala konference „Genetické modifikace (GMO) – hrozba nebo příležitost“. Součástí této akce byl i křest filmu ze série Nezkreslená věda věnující se GMO.  

Vědci Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) vyzvali premiéra Andreje Babiše a další politiky, aby se se zasadili o změnu evropské legislativy týkající se geneticky upravených rostlin v souladu s aktuálním vývojem vědeckého poznání. Reagují tak na rozhodnutí Evropského soudního dvora, podle nějž organismy získané moderními metodami pro cílenou editaci genomu, jako je například CRISPR, podléhají stejně přísné regulaci jako geneticky modifikované organismy.                      

Vědeckou radu GA ČR povede prof. Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky. Rada byla kompletně obměněna na návrh vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Prof. Jaroslav Doležel ve funkci nahradil prof. Zdenka Bittnara z Českého vysokého učení technického (ČVUT) 

Rektor Univerzity Karlovy  prof. Tomáš Zima předal  zlatou pamětní medaili prof. Heleně Tlaskalové-Hogenové. Gratulujeme! Více na webových stránkách pana rektora.

Je bezlepková dieta vhodná pouze pro jedince trpící nesnášenlivostí lepku, zejména celiakií, nebo má smysl, aby ji preventivně drželi i zdraví lidé? Jaké jsou nejnovější vědecké poznatky o příčinách vzniku, rozvoje a diagnostice celiakie a jiných onemocnění spojených s intolerancí pšeničných proteinů, např. alergie a neceliakální glutenové pšeničné senzitivity? Jakým způsobem se prokazuje lepek v potravinách? Těmto tématům se věnoval seminář Potravinová intolerance, celiakie a bezlepková dieta, který se konal 3.prosince 2018 v Akademii věd ČR.

Program Potraviny pro budoucnost  má další zajímavou publikaci "Rostliny: lékaři, ale i zabijáci". Jejími autory jsou Jakub Bumba a Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů. Brožura, která vychází v edici Strategie AV21 Nakladatelství Academia, pojednává o užívání léčivých rostlin, které lidstvo provázejí od nepaměti. 

Přečtení genomu pšenice mezinárodním konsorciem za vydatného přispění olomouckých vědců otevírá cestu k efektivnějšímu šlechtění nových odrůd. Ty mohou pomoci zajistit potravinovou bezpečnost lidstva a přispět k trvalé udržitelnosti zemědělství. 

Jedním z hostů rozhlasového pořadu Martiny Maškové byla prof. Helena Tlaskalová-Hogenová z programu potraviny pro budoucnost. Pořad byl současně pozvánkou na seminář v rámci Strategie AV21. K poslechu ZDE.

Poslední listopadový týden patřil v Olomouci už potřetí festivalu dokumentárních filmů Země na talíři. Od 27. do 28. listopadu se v Pevnosti poznání mluvilo o některých palčivých problémech související s produkcí potravin. Festival v Olomouci pořádalo nezávislé analytické centrum Glopolis, Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., výzkumný program Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 a studentský spolek Udržitelný Palacký. Návštěvníci mohli navštívit zajímavé filmy, besedy, workshopy a velký společný kvíz o pěkné ceny.

Profesor Jaroslav Doležel stojí za mimořádnou událostí světové vědy. Díky jeho metodě je rozluštěn genom pšenice. Lidstvo má klíč k vývoji nových, výnosnějších odrůd, odolných proti škůdcům a suchu. Současná legislativa a (fakty nepodložený) strach veřejnosti z „mutantů“ však stojí v cestě řešení budoucích hladomorů. Celý článek si můžete přečíst  ZDE.

Nejvyšší české vědecké vyznamenání převzal prof. Jaroslav Doležel 25. listopadu 2018 v Praze. Byl oceněn především za výzkum genetické informace rostlin a aplikaci výsledků výzkumu do praxe. Slavnostní galavečer se uskutečnil v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze a provázel jím moderátor Daniel Stach.

Podívejte se na interview s profesorem Jaroslavem Doleželem ZDE ( v 17:03 minutě).