Aktuality

Studie publikovaná Evropskou komisí k novým technikám editace genomu může znamenat průlom v přístupu ke geneticky modifikovaným plodinám. Její závěry budou nyní posuzovat legislativní a politické skupiny na úrovni Evropské unie a na konci této cesty by mohla být směrnice benevolentnější k vědeckým názorům na GM plodiny. 

Evropská komise publikovala průlomovou studii k novým technikám editace genomu (NGT). Mimo jiné se v ní uvádí, že využívání nových technik mutageneze a cisgenoze u rostlin v rámci NGT je stejně bezpečné jako tradiční techniky šlechtění, a proto je vhodné stávající evropskou legislativu přizpůsobit nejnovějším vědeckým poznatkům a technologickému pokroku.

Genetické modifikace organismů jsou kontroverzní téma. Na jedné straně vědecký pokrok a ekonomické výhody, z nichž mohou těžit všichni lidé na planetě, na straně druhé obavy, zda zasahování do genomu není proti přírodě. 

Pokud se zajímate o problematiku virů, a to od virů napadajících člověka, až po viry způsobující choroby zvířat a rostlin, podívejte se na záznam semináře Viry kolem nás a v nás. Přední čeští vědci vám vněm objasnili také to, jak je to s očkováním proti koronaviru, jak můžeme posílit svou imunitu a  jak se změnil vztah Čechů k jídlu v době pandemie. 

Badatelé z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR založili už weby mapující sucho, riziko přírodních požárů i klimatickou změnu v Česku. Nyní přidali do rodiny portálů další, zaměřený na zemědělce. 

Aktuálnímu tématu s celospolečenským dopadem se věnuje seminář Viry kolem nás a v nás, který pořádá 14. dubna 2021 výzkumný program Akademie věd ČR (AV ČR) Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. 

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny, žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu. 

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny, žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu. 

Prof. Ondřej Prášil z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR přednášel 16. března pro Učenou společnost ČR. Tématem jeho zajímavé přednášky bylo pěstování  a využití řas a sinic. 

Zemědělcům v Česku pomůže nový portál AgroRisk.cz. Portál informuje o rizicích pro hlavní pěstované plodiny, jako jsou například pšenice, řepka nebo ječmen. Na jeho vzniku se podílel především Ústav výzkumu globální změny, ve spolupráci s dalšími ústavy a Mendelovou univerzitou. Projekt podpořil náš výzkumý program a jeho partnerem se stala Agrární komora ČR.

Možná je právě teď v době lockdownu chvíle, vyzkoušet si doma s dětmi zajímavé pokusy,  které v rámci našeho programu Potraviny pro budoucnost připravili kolegové z Ústavu chemických procesů. 

Českobudějovické studio Českého rozhlasu si pozvalo do pořadu Dopolední host dr. Richarda Lhotského, z našeho projektu Potraviny pro budoucnost.