Aktuality

Žijí na povrchu nebo uvnitř našeho těla, jsou pouhým okem neviditelní, ale přitom doslova řídí náš život. Ovlivňují naše zdraví, chování i psychiku. Odborníci jim dali společný název mikrobiota a souhrnu jejich genů mikrobiom.

Čeští vědci se připojují k výzvě evropských kolegů, aby EU povolila moderní metody úpravy genomu rostlin. Před rokem rozhodl Evropský soudní dvůr (ESD), že rostliny získané metodami přesného šlechtěn (tzv. CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). To ale znamená, že i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, ke kterým může spontánně docházet i v přírodě, podléhají restriktivním evropským předpisům, které tyto úpravy zakazují. S tím nesouhlasí evropští odborníci, kteří upozorňují na negativní dopad tohoto zákazu na společnost a ekonomiku. Otevřeným prohlášením nyní znovu žádají Evropský parlament a Evropskou komisi o legislativní změnu.

Rozluštění funkce dvou genů huseníčku rolního, na kterém se podílela skupina Aleše Pečinky z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky AV ČR, vyvolalo velký mediální ohlas.     

Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního a jejich vliv na vlastnosti této modelové rostliny. O jejich práci, která by se v budoucnu dala využít v praxi, informuje prestižní časopis Plant Cell.

Donedávna pomáhal vědcům s rozluštěním dědičné informace pšenice, nyní bude špičkovou olomouckou vědu přibližovat návštěvníkům interaktivního muzea Pevnost poznání. Robot Genetix Q-bot, který využívala olomoucká laboratoř Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, se stal dominantou nové části expozice Živá voda s názvem Kód života. Prezentaci důležitého výzkumu této laboratoře v Pevnosti poznání podporuje Strategie AV21.

Otevření unikátního sekvenačního centra v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky, které dosud nemá v České republice obdoby, se setkalo s velkým zájmem médií.Toto pracoviště, které urychlí čtení dědičné informace rostlin, vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v.v.i. a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i.

V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA, tedy čtení dědičné informace rostlin, vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v.v.i. a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. 

Jídlu se dnes věnuje velká pozornost. V západních zemích přesto přibývá nejenom obézních lidí, ale také těch, kteří se potýkají se závažnými poruchami příjmu potravy. Jak poznáme hranici mezi „normální“ starostí o zdravou výživu a psychickou poruchou? Přidatné látky, takzvaná éčka, v nás vyvolávají paniku. Je oprávněná? Jsou i éčka, která neškodí? A kterým je tedy lepší se vyhnout?   

Již druhý ročník Dne rozmanitosti, popularizační akce oslavující Mezinárodní den biologické diverzity, se uskutečnil v pátek 17. a v sobotu 18. května. Netradiční vědecké ukázky, hry, kvízy a úkoly si přišlo na zahradu Biologického centra v Českých Budějovicích vyzkoušet více než 1500 lidí.  

S konkrétními výsledky osmnácti programů Strategie AV21 se mohli seznámit účastníci konference, která se uskutečnila v sídle Akademie věd ČR ve dnech 16. až 17. května.

Efektivní veřejná politika, účinná přeměna a skladování energie, potraviny pro budoucnost. Ale také kvalitní život ve zdraví a nemoci, nové materiály, umělá inteligence nebo naděje a rizika digitálního věku. 

22. květen je Den fascinace rostlinami.  Tato celosvětová akce, která se koná pod hlavičkou Evropské organizace rostlinných věd (EPSO), si klade za cíl přiblížit lidem úžasný svět rostlin. Letos se do oslav poprvé zapojí i náš tým z Ústavu experimentání botaniky.