Aktuality

Filmový festival dokumentárních filmů o jídle Země na talíři zavítal do Olomouce už počtvrté. A je vidět, že si na Hané získal už své stálé příznivce. Festival, jehož součástí jsou filmové projekce, přednášky, diskuze, praktické workshopy, poradenství i soutěže, chce především upozornit na to, že zajistit do budoucna dostatek potravin pro všechny obyvatele planety nebude jednoduché a řešení bychom měli hledat už nyní.   

Dne 21. 10. 2019 se v Akademii věd konala akce určená pro laickou i odbornou veřejnost na téma projevy a diagnostika alergických onemocnění s gastrointestinálními symptomy a celiakie. Seminář Klinické a laboratorní projevy potravinové nesnášenlivosti velmi úspěšně navázal na vzdělávací a popularizační akce v rámci projektu Strategie AV21: „Potravinová nesnášenlivost a její zdravotní důsledky“ a „Kulatý stůl – celiakie a bezlepková dieta“.   

Jak účinněji využívat sluneční energii a zvýšit pohlcování oxidu uhličitého na Zemi? S unikátním projektem PhotoRedesign přišel Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. 

Už počtvrté zavítá do Olomouce filmový festival dokumentárních filmů o jídle Země na talíři. Upozorní na to, že zajistit do budoucna dostatek potravin pro všechny obyvatele planety nebude jednoduché a řešení bychom měli hledat už nyní. Návštěvníci se mohou 22. října od 16 hodin těšit v Pevnosti poznání na projekce, diskuze, poradenství, soutěže i workshopy.

O geneticky modifikovaných plodinách mluvil v Meteoru Českého rozhlasu dr. Roman Hobza.   

Výzkumný program Potraviny pro budoucnost začal spolupracovat se spolkem  pro podporu a rozvoj biotechnologií BIOTRIN, z.s.  Jde o nevládní neziskovou organitaci, kterou založili čeští vědečtí pracovníci.

V našem výzkumném programu se snažíme přiblížit vědu veřejnosti. Proto jsme nechyběli ani na letošní Noci vědců.  V Olomouci a v Brně  jsme připravili přednášky i interaktivní stánky a zájem byl velký!  

Vyšlechtit kvalitnější a odolnější odrůdy pšenice bude v budoucnu snazší díky výzkumu jejích planých předchůdců v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR), která je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum (CRH). 

Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po šesti letech dědičnou informaci hrachu setého.  Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky kterým by se mohl hrách v České republice začít opět pěstovat ve větším rozsahu. 

Po loňské úspěšné premiéře se i letos Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum představí na letní etapě květinové výstavy a zahradnických trhů Flora Olomouc, která se uskuteční od 15. do 18. srpna. Vědci znovu promění pavilon H v improvizovanou laboratoř výzkumu rostlin a přiblíží veřejnosti například děje uvnitř rostlin, metody šlechtění nových odrůd, možnosti využití rostlinných hormonů nebo význam opylení pro tvorbu plodů a semen. 

V dětství chtěl být myslivec, ale nakonec to u něj vyhrály rostliny. Rostlinný genetik Aleš Pečinka z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum se z klasického „kytičkáře“ posunul přes cytologii až k molekulární biologii a epigenetice. 

Drobné organismy byly desítky let spojovány s nadějemi na výživu lidstva. I když se v masovém měřítku zatím nevyužívají, jejich potenciál je přesto obrovský nejen jako zdroj potravy, ale také třeba jako zdroj přírodních materiálů nahrazujících plasty.