Aktuality

Mezinárodní tým v čele s českými mikrobiology popsal unikátní způsob, kterým bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Jejich výsledky přináší prestižní vědecký časopis Science Advances. Objev může pomoci využit fotosyntézu i mikroorganismům, které sluneční záření zpracovat neumějí.

Z plýtvání potravinami se stává celospolečenské téma. V koši končí zhruba třetina veškerého jídla. U nás nejvíc vyhazují domácnosti. Téměř polovina Čechů to považuje za významný problém. Redakce iDNES.cz proto oslovila ty, kteří se s plýtváním snaží něco dělat. Omezení potravinového plýtvání může pomoci v boji s klimatickou změnou, zároveň šetří peníze.

Češi se častěji bojí, že nebudou mít dostatek peněz na potraviny. Víc promýšlejí nákupy a v pandemii omezili ryby nebo sladkosti. Ukázal to výzkum českých vědců.

Mezinárodnímu týmu v čele s českými mikrobiology se podařilo popsat unikátní aparát, jimiž zvláštní bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Výzkum naznačil, jak se tento aparát v průběhu miliard let vývoje utvořil. Objev může přinést zásadní posun pro využití fotosyntézy pro mikroorganismy, které sluneční záření neumějí zpracovat.

I když je letošní zima poměrně teplá a dnes a ve čtvrtek se mají nejvyšší odpolední teploty dostat v teplejších částech jižní Moravy nad deset stupňů, pěstitelé ovoce zatím zůstávají v klidu. 

Profesor Miroslav Trnka je vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Dá se už říct, co nás čeká za klimatické změny v příští dekádě? 

Mikrobiologický ústav AV ČR představuje výzkum řas na EXPO 2020 v Dubaji. Mikrořasám a sinicím se v programu Potraviny pro budoucnost intenzivně věnují vědci z Centra ALGATECH v Třeboni. 

Je tam extrémní horko, extrémní sucho a ještě k tomu půda zasolená mořskou vodou. Saúdská Arábie je místem, kde čeští výzkumníci mohou zkoumat plodiny, které ve vyhrocených podmínkách přežijí a ještě dají úrodu. Poznatky se, bohužel, mohou kvůli změně klimatu hodit i u nás.

České zemědělství potřebuje změnu k udržitelnosti. Bioklimatolog Miroslav Trnka tvrdí, že každý vlhký rok je příležitostí, kdy se připravit na období sucha. Ta kvůli oteplování budou častější. Produkce se podle něj promění, jen když to bude rentabilní. Šetrné ke krajině mohou být i velké podniky. Chce to jen lepší motivaci.

Česká televize se věnovala výzkumu zaměřenému na vztah Čechů k jídlu během pandemie covid-19, na kterém se v rámci našeho programu podíleli odborníci z Ústavu geoniky AV ČR. 

V posledních letech bylo zjištěno, že to, jestli budeme dlouho zdraví nebo onemocníme některou z často se vyskytujících chronických chorob (například cukrovka, alergie, nemoci štítné žlázy, kardiovaskulární nemoci, Crohnova choroba, ulcerosní kolitida, revmatické choroby, neurologické choroby například roztroušená skleróza, psychické choroby) je dáno nejen naší genetickou výbavou, ale z větší částí i tím, jakým způsobem žijeme, jak často se pohybujeme, jak spíme, co jíme a pijeme.

Jak se změnil vztah Čechů k jídlu během pandemie? Více se bojí nedostatku, častěji promýšlejí nákupy a z jídelníčku vyškrtávají ryby, alkohol a sladkosti.