Aktuality

Čeští vědci osloví v nejbližších dnech tuzemské domácnosti s prosbou o účast na průzkumu, který se týká vztahu k jídlu během pandemie Covid-19. Ten je součástí mezinárodní výzkumné iniciativy několika desítek univerzit, výzkumných pracovišť i nevládních organizací a reaguje na novou situaci, se kterou se musely potýkat domácnosti napříč Evropou. Českou aktivitu zaštiťuje program Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 Akademie věd ČR.

Jedenáct zajímavých experimentů nafilmovali kolegové z Ústavu chemických procesů. Krátká videa přesvědčí diváky o tom, že chemie je každodenní součástí našich životů a není třeba se jí bát. K pokusům není třeba žádné laboratorní vybavení, stačí pouze kuchyně.   

Moderní kultivary pěstovaných rostlin jsou výsledkem tisíce let probíhajícího šlechtění. Klasické šlechtění však má své limity a nově vyvinuté metody úprav dědičné informace jsou možností, jak šlechtit rychleji, lépe a s menším dopadem na životní prostředí.  

Kolegové z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se v našem programu věnují výzkumu vlivu klimatické změny na produkci zemědělských plodin. Nyní se můžete seznámit s nejnovějšími výsledky jejich prognóz výnosů pro letošní rok.  

Řasy dokážou být továrnou na cenné látky. Prokázal to česko-rakouský tým vědců. Mikrobiologové sinice geneticky upravili tak, aby vyráběly energeticky bohaté sloučeniny, které se dají využít jako zdroj pro výrobu paliv.  

Kořenový systém je významnou části každé rostliny. Jeho nejdůležitější úlohou je zásobit rostliny vodou a živinami z půdy. Ty se potom v průběhu fotosyntézy společně s CO2 a sluneční energií podílejí na tvorbě organických sloučenin, ze kterých je rostlina tvořena. 

Česko je vyprahlé. Problémem totiž není jen nedostatek srážek, ale především vzrůstající teplota. Právě její vliv sleduje profesor Zdeněk Žalud se svými kolegy v projektu InterSucho. K dispozici mají bezpočet výpočtů a scénářů, ze kterých sestavují podobu budoucího Česka.

Pokud vás zajímá mikobiota, její složení, působení i možnosti ovlivnění, nenechte si ujít přednášky z 1. konference nově založené České mikrobiomové společnosti, která vznikla při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a v jejímž čele  stojí prof. Helena Tlaskalová - Hogenová. 

Kdybychom zvýšili ukládání uhlíku do půdy o pouhé 4 promile, možná bychom vyřešili problém s globálním oteplováním. Proč je důležité kompostování či zaorávání se dozvíte v reportáži Jihočeské televize z Biologického centra AV ČR, ve které vystupuje i dr. Veronika Jílková z našeho výzkumného programu.

Při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně vznikla Česká mikrobiomová společnost. Její předsedkyní se stala prof. Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR, která se v našem prpogramu věnuje tématům mikrobiomu a lepku a jejich vlivu na zdraví.

Kvůli zákazu farmářských trhů, které se v Česku zavřely 10. března, hrozí mnoha malým rodinným farmám bankrot. Farmáři proto žádají vládu, aby trhy opět otevřela a navrhují také některá bezpečnostní opatření.  

Do analýz na přítomnost koronaviru se zapojili kolegové z našeho programu. Testuje se v Centru Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a pomáhají i lidé z Biofyzikálního ústavu AV ČR.