Aktuality

ECHO: Centrum ALGATECH: Od fotosyntézy po léčbu zánětů

31. červenec 2022
Před více než 50 lety se do rané historie třeboňského pracoviště Mikrobiologického ústavu zapsalo jeho zapojení do programu Interkosmos, když v roce 1978 provedl československý kosmonaut Vladimír Remek ve vesmíru experiment Chlorela 1, jehož náplní bylo ověřit, zda mohou mikroskopické řasy růst v podmínkách beztížného stavu, spotřebovávat CO2 vyprodukované kosmonauty a naopak vyrábět potřebný kyslík. 

ECHO: Navštívili jsme dvě biotechnologická pracoviště v Třeboni

30. červenec 2022
Tým Technologického centra AV ČR a redakce časopisu ECHO se vypravily do Třeboně. Cílem byla návštěva dvou pracovišť zabývajících se výzkumem a aplikacemi v biotechnologických a environmentálních oborech s účastí na evropských výzkumných programech.

Pilotní výsledky odborné studie o vlivu skotu na kvalitu půdy jsme představili na významné mezinárodní konferenci

29. červenec 2022
Pilotní výsledky odborné studie „Stopa pasených velkých býložravců na půdu (organickou hmotu a půdní mikrobiom)“  byly prezentovány v rámci mezinárodní konference „Ecology of Soil Microorganisms 2022-Microbes as Important Drivers of Soil Processes; www.soilmicrobes.org“ v Praze 19-23/6/2022 formou přednášky a posteru.

Kolegové z Biologického centra připravili zajímavý program pro děti

27. červenec 2022
Enviromentální akce Planeta (ne)patří lidem se 24. 6. 2022 zúčastnili i odborníci, kteří se  v našem programu věnují tématu zdravé půdy. 

irozhlas.cz: Nejextrémnější stupně sucha zasáhnou téměř třetinu Česka. Ovlivní i zemědělství

26. červenec 2022
Česko v posledním týdnu zasáhla vlna veder – a tropické teploty v kombinaci s minimem srážek začaly znovu prohlubovat sucho. To se podle portálu Intersucho rozšíří ve dvou nejextrémnějších stupních téměř na třetinu území.

Vedavyzkum.cz: Olomoučtí vědci pomáhají získat odolnější a výnosnější plodiny

26. červenec 2022
Český rostlinný genetik Jaroslav Doležel byl na začátku tisíciletí u zrodu dlouholetého mezinárodního úsilí o rozluštění genomu pšenice seté. 

Festival Země na talíři se v Olomouci vydařil na výbornou

25. červenec 2022
Na význam a prospěšnost včel se zaměřil letošní ročník festivalu Země na talíři, který hostila olomoucká Pevnost poznání. 

Olomouckou laboratoř ÚEB navštívily děti z Pevnosti poznání

19. červenec 2022
Malí přírodovědci z letního Science Campu poznání, strávili den ve špičkovém, světově uznávaném pracovišti Ústavu experimentální botaniky v Olomouci.   

O včelách a včelaření bude letošní festival Země na talíři v Olomouci.

19. červenec 2022
Olomouc bude 20. 7. 2022 opět hostit festival Země na talíři, tentokrát zaměřený na význam a prospěšnost včel. 

Ekolist.cz: Pětina domácího ovoce a zeleniny, kterou Češi snědí, vůbec neprošla trhem, říká Jan Vávra o pěstování na zahrádkách

14. červenec 2022
Jsou privatizací veřejného prostoru, nebo naopak místem, které dokazuje, že je možné fungovat i mimo tržní ekonomiku? Zahrádkářské osady jsou v českých městech od 19. století. S rostoucí výstavbou jejich množství ale ubývá. 

Výsledky výzkumu Stravovací kultura Čechů a objednávání jídla přes rozvozové aplikace

12. červenec 2022
Ve speciálním výzkumu jsme se zaměřili na téma stravovací kultury. Konkrétně jsme u respondentů zjišťovali, kolik jídel denně jedí, jak často si tato jídla připravují sami, jak často se stravují mimo domov, kde v domácnosti nejčastěji jedí a jak často jedí sami nebo s nějakým členem domácnosti. Součástí výzkumu byly i otázky týkající se objednávání jídla přes rozvozové aplikace (např. Wolt, Dámejídlo, Uber Eats), kdy nás zajímalo, zda lidé tyto služby využívají a kolik korun za ně případně měsíčně utratí.

Obnovitelně.cz: Česko přišlo o 2 tisíce zahrádkářských osad. Zahrady přitom pomáhají čelit změně klimatu

08. červenec 2022
Jen v letech 2009 až 2019 zaniklo na 2 tisíce zahrádkářských osad, což představuje zhruba 3,5 tisíc hektarů zemědělské půdy. 

Vesmír: Umožní editace genomů nasytit lidstvo?

07. červenec 2022
Od objevu zákonů dědičnosti augustiniánským mnichem Gregorem Johannem Mendelem roku 1866 učinila genetika velký pokrok. Pochopili jsme fungování dědičnosti na molekulární úrovni a genomy dnes umíme nejen číst, ale také přepisovat…