Aktuality

Domestikace některých divoce rostoucích rostlin, šlechtění kvalitnějších odrůd palmy datlové nebo pěstování rýže, kterou by bylo možné zavlažovat slanou vodou. Čeští rostlinní genetici z Ústavu experimentální botaniky AV ČR spolupracují s vědci ze Saúdské Arábie na výzkumu, jehož cílem je adaptovat plodiny na nepříznivé podmínky vyvolané změnou klimatu.

Odbnorníci ze Sociologického ústavu zjišťovali, jaké jsou postoje české veřejnosti ke geneticky modifikovaným plodinám, ze kterých se vyrábějí potraviny, které konzumujeme (dále jen „GMP“). 

Klimatická změna vysušuje půdu, ale mění například i to, kde se mohou pěstovat jednotlivé plodiny. V Česku už tak nejsou výjimkou ani melouny. Zároveň přibývá lidí na planetě, potraviny by tak nemusely v budoucnu stačit. Na to reaguje projekt Mikrobiologického ústavu Akademie věd, který představuje na Expu 2020 v Dubaji zařízení, které pěstuje ve velkém řasy a sinice, jež mohou v potravinové nouzi pomoci.

Nástroj českých klimatologů z projektu Intersucho umožňuje v reálném čase sledovat intenzitu sucha v globálním měřítku. Navíc dovede předpovědět jeho vývoj pro následujících deset dní. Díky spolupráci badatelů z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a provozovatelů meteorologické platformy Windy.com je nově součástí mobilní aplikace a dostupný tak na celém světě.

Vlastní rajčata, okurky, brambory, jahody či třeba bylinky pěstuje zhruba polovina českých domácností.

Sociologický ústav dokončil výzkum zaměřený na to, zda Češi třídí odpad o kompostují. Obecně množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu v ČR roste, v roce 2019 ho obyvatelé ČR vyprodukovali 5,9 milionu tun, což představuje 551 kg na obyvatele. 

Pořad Sama doma byl 16. 11. 2021 mimo jiné věnován genetickým modifikací. Hostem České televize byl tentokrát Vojtěch Hudzieczek z Biofyzikálního ústavu AV ČR, který mluvil o nejnovější metodě CRISPR -cas 9.

Od biomedicíny po energii a kvalitní stravu. Mikroskopické řasy mají do budoucna velký potenciál. Na Expu 2020 v Dubaji představují jejich využití vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Nechali vytvořit umělecké dílo, které otevírá návštěvníkům dveře k jejich výzkumu.

Na světě je stále více lidí a je potřeba je nakrmit. Tento důležitý úkol vědy se v minulém století dařil plnit díky hnojení. To ale narazilo na své limity, a navíc je problematické z pohledu znečišťování přírody. 

Třetím držitelem Ceny za komunikaci globálních změn klimatu se stal klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny, který je zapojený do našeho výzkumného programu. Ocenění převzal  18.listopadu v Akademii věd ČR v Praze. 

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 zjišťovali kolegové ze Sociologického ústavu, jaké postoje  má česká veřejnost ke geneticky modifikovaným plodinám, ze kterých se vyrábějí mimo jiné potraviny, které konzumujeme.  

I letos se náš program aktivně účastnil Týdne Akademie věd ČR. Kromě mnoha popularizačních aktivit jsme spoluorganizovali panelovou diskuzi o geneticky modifikovaných plodinách a rozhovor o jednom zajímavém vědeckém objevu.