Aktuality

Ve dvou pražských mateřských školkách ve dnech 18. 4 .2023 a 26.4. proběhla interaktivní přednáška o potravinářských aditivech, kterou přednesly vědkyně z Ústavu chemických procesů.   

Na pět desítek zástupců Akademie věd ČR, univerzit i šlechtitelských firem se dnes zúčastnilo slavnostního otevření nových prostor Aplikační laboratoře pro zemědělský výzkum. 

Olomoucká Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum zítra otevírá nové prostory. Slavnostní otevření se uskuteční  ve 13:00 v Centru strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB) v Olomouci. Rozšíření bylo nezbytné kvůli rostoucímu zájmu šlechtitelů o služby, které pracoviště poskytuje.

Vědecká rada AV ČR jednala 13. 4. 2023 na výjezdním zasedání v olomouckém Centru strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB.

Mrazivá noc, při níž na některých místech v moravských a slezských nížinách klesla teplota podle meteorologů i pod minus sedm stupňů, patrně již nyní opět zmařila úsilí pěstitelů meruněk. 

Vyšší teploty, větší výpar, delší vegetační období. To jsou faktory, se kterými se nejen zemědělci musí ve své praxi stále více vyrovnávat a reagovat na ně novými postupy.

David Kopecký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR mluvil ve vysílání Čro PLUS o novém objevu, který má zásadní význam pro šlechtitele. 

Riziko, že úrodu ovocných stromů, které už stihly vykvést, poničí mrazy, je poměrně velké. Vyplývá to jak z předpovědi počasí, tak z webu AgroRisk, který je podpůrným projektem pro zemědělce a na mapě zobrazuje míru různých rizik včetně mrazů.

Olomoučtí odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR zjistili, proč u některých kříženců trav začne časem dominovat genom jednoho z rodičů. Objev, při kterém vědci mimo jiné využili konfokální superrozlišovací mikroskop, jediný svého druhu v České republice, má pro šlechtitele zásadní význam. Pomůže jim k efektivnějšímu šlechtění odolnějších a výnosnějších zemědělských plodin, které bude možné pěstovat i ve ztížených klimatických podmínkách.  

Mezinárodnímu týmu, jehož součástí byli i vědci za našeho pracoviště,  z Česka a Velké Británie se podařilo najít v rozsáhlém genomu bobu obecného gen, který je zodpovědný za produkci enzymu polyfenoloxidasy (PPO) v osemení. 

Nebýt třeboňských řas, měli by v hornorakouských jezerech málo candátů. Zajímavý projekt přeshraniční spolupráce řešili odborníci z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu Akademie věd, kde se specializují na výzkum mikrořas. 

Stav mikrobiomu, tedy souboru genů mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry či houby v lidském těle nebo na jeho povrchu, ovlivňuje imunitu a zdraví člověka a podílí se na vzniku některých onemocnění.