Aktuality

V našem programu věnujeme velkou pozornost nejmodernějším biotechnologiím, které hrají významnou roli při  získávání plodin s důležitými vlastnostmi. Na toto témata se zaměřuje především Biofyzikální ústav AV ČR, který se nyní v rámci předsednictví ČR Evropské unii zapojil do příprav mezinárodní konference.

Z dlouhodobých výzkumů v našem programu víme, že čtyři z deseti českých domácností si pěstují na zahrádkách ovoce či zeleninu a tato aktivita má důležité sociální, environmentální, ale i lokálně politické souvislosti. 

Málokterá činnost je v Česku tak oblíbená jako zahrádkaření. Z dlouhodobých výzkumů v našem programu víme, že čtyři z deseti českých domácností si pěstují na zahrádkách ovoce či zeleninu a tato aktivita má důležité sociální, environmentální, ale i lokálně politické souvislosti. Specifickou podobou zahrádkaření jsou městské zahrádkářské osady, kterým je věnována naše nová kniha.

Workshop „Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti“ je zaměřen na uživatele a spolupracovníky portálů AGRORISK (www.agrorisk.cz) a INTERSUCHO (www.intersucho.cz). 

Zemědělská půda je celosvětově chudá na živiny a proto vysoce závislá na přísunu živin z externích zdrojů. Přestože má konvenční zemědělství využívající syntetická minerální hnojiva často vysoké výnosy, bio-hospodaření s využitím organických hnojiv je v současnosti praktikováno stále častěji, protože je k půdě šetrnější a je zde vysoký potenciál, že půdu udrží zdravou i pro další generace.

Ve speciálním výzkum Potraviny 2021 zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR postoje české veřejnosti ke geneticky modifikovaným, neboli upraveným organismům, respektive plodinám, ze kterých se vyrábějí mimo jiné potraviny, které konzumujeme (dále jen „GMP“). Součástí tohoto bloku otázek byla i část o metodě CRISPR/Cas-9, jejíž výsledky jsou prezentovány v této tiskové zprávě. 

Kde Češi běžně nakupují potraviny, čím se stravují, nakolik věnují pozornost lokálním potravinám a kolik z nás si vypěstuje například ovoce či zeleninu na zahradě? Na toto a mnohem více se během října roku 2021 ptala trojice vědců v průzkumu zaměřeném na tuzemské domácnosti, a to pod záštitou programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 Akademie věd ČR. 

Ministerstvo zemědělství ČR po několikaměsíčním řízení se všemi členskými zeměmi EU rozhodlo, že další vybrané druhy mikrořasy Chlorella je možné konzumovat bez zdlouhavé registrace. Toto rozhodnutí platí pro celé území Evropské unie. Ministerstvo vycházelo z výsledků mnohaletých výzkumů Mikrobiologického ústavu AV ČR.

V programu Potraviny pro budoucnost se zaměřujeme i na vyhledávání genů u rostlin, které souvisejí s rezistencí k těžkým kovům.  Tomuto výzkumu se věnují kolegové z Biofyzikálního ústavu AV ČR a připsat si už mohou několik úspěchů. 

Akademie věd ČR jasně odsuzuje akty agrese Ruské federace proti územní celistvosti a politickému uspořádání Ukrajiny, které ve čtvrtek 24. února v ranních hodinách vyvrcholily invazí. Akademie zároveň podává pomocnou ruku. Na studenty vysokých škol, postdoktorandy a vědce působící na území napadené Ukrajiny zaměří podporu v podobě stáží, kterou připravuje.

Mezinárodní tým v čele s českými mikrobiology popsal unikátní způsob, kterým bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Jejich výsledky přináší prestižní vědecký časopis Science Advances. Objev může pomoci využit fotosyntézu i mikroorganismům, které sluneční záření zpracovat neumějí.

Z plýtvání potravinami se stává celospolečenské téma. V koši končí zhruba třetina veškerého jídla. U nás nejvíc vyhazují domácnosti. Téměř polovina Čechů to považuje za významný problém. Redakce iDNES.cz proto oslovila ty, kteří se s plýtváním snaží něco dělat. Omezení potravinového plýtvání může pomoci v boji s klimatickou změnou, zároveň šetří peníze.