Aktuality

Olomouc bude 20. 7. 2022 opět hostit festival Země na talíři, tentokrát zaměřený na význam a prospěšnost včel. 

Jsou privatizací veřejného prostoru, nebo naopak místem, které dokazuje, že je možné fungovat i mimo tržní ekonomiku? Zahrádkářské osady jsou v českých městech od 19. století. S rostoucí výstavbou jejich množství ale ubývá. 

Ve speciálním výzkumu jsme se zaměřili na téma stravovací kultury. Konkrétně jsme u respondentů zjišťovali, kolik jídel denně jedí, jak často si tato jídla připravují sami, jak často se stravují mimo domov, kde v domácnosti nejčastěji jedí a jak často jedí sami nebo s nějakým členem domácnosti. Součástí výzkumu byly i otázky týkající se objednávání jídla přes rozvozové aplikace (např. Wolt, Dámejídlo, Uber Eats), kdy nás zajímalo, zda lidé tyto služby využívají a kolik korun za ně případně měsíčně utratí.

Jen v letech 2009 až 2019 zaniklo na 2 tisíce zahrádkářských osad, což představuje zhruba 3,5 tisíc hektarů zemědělské půdy. 

Od objevu zákonů dědičnosti augustiniánským mnichem Gregorem Johannem Mendelem roku 1866 učinila genetika velký pokrok. Pochopili jsme fungování dědičnosti na molekulární úrovni a genomy dnes umíme nejen číst, ale také přepisovat…

Rostoucí ceny potravin nutí lidi k zamyšlení, zda se nepustit do vlastní produkce zeleniny a ovoce. Úvahám o samozásobitelství „nahrávají“ také komplikace s přerušením dlouhých logistických řetězců či válečný konflikt na Ukrajině. 

Zemědělcům hrozí v důsledku eroze, chemického znečištění půd, desertifikace nebo narůstající extremity počasí ztráty na výnosech pěstovaných plodin, čemuž mohou zabránit šetrnějšími metodami hospodaření. 

Britská vláda poslala do parlamentu zákon, který by měl připravit půdu pro pěstování a chod geneticky upravených organismů v Anglii. Na toto téma mluvil ve vysílání ČT24 Aleš Pečinka z ÚEB.

Hodnoty půdní vlhkosti aktuálně odpovídají červenci a již nyní je pravděpodobné, že se v létě k normálu spíše nevyšplhají. O suchu a výhledech na léto s koordinátorem projektu Intersucho profesorem Miroslavem Trnkou.

Díky znalosti DNA poznají šlechtitelé už ze semínka, jaké vlastnosti bude rostlina bude mít. Tím se šlechtění velmi urychluje.     

Na pět desítek středoškolských studentů  Střední školy zemědělské a zahradnické v Olomouci přijelo 7. června na exkurzi do Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB. 

Hrozící nedostatek potravin, sucho, klimatická změna, rostoucí světová populace – stručný výčet důvodů, proč by Evropská unie měla dát zelenou cíleným genovým editacím