Média

Zprostředkovat politikům přehledně a stručně informace z vědy, zaujmout je pro odborná témata a informovat je o nových technologiích a jejich dopadech, to je nabídka, s jakou přicházejí lidé z Akademie věd (AV ČR). Inspirovali se přitom parlamentní kanceláří, která funguje od 80. let ve Velké Británii. Možnosti expertní podpory českých zákonodárců projednají akademici na semináři s britskými odborníky v Senátu v úterý 26. září.Více ZDE

V roce 2011 překročila světová populace sedm miliard, do roku 2050 přibudou nejméně další dvě miliardy. Dokáže naše planeta uživit rostoucí počet obyvatel? Odpověď možná ukrývá i genom  pšenice, v jehož výzkumu patří vědci z Akademie věd ČR mezi světovou špičku. Více ZDE

K porážce rakoviny i „stvoření“ odolnějšího ječmene, z něhož ve výsledku bude víc mouky, může pomoci výzkum Aleše Pečinky. Do Olomouce s sebou z elitního německého ústavu nyní přivedl celý výzkumný tým, což lze ve vědeckém světě považovat za raritu. Více informací ZDE.

Jak se vyrábějí ze sinic a řas moderní léky či jak čelit důsledkům globálního oteplování? Nejen těmito tématy se zabývali experti na setkání GAP v jihočeské Třeboni, které se v České republice uskutečnilo vůbec poprvé.   Celkem 69 účastníků z 24 zemí se ve dnech 19. až 30. srpna 2017 sešlo v třeboňském Centru řasových biotechnologií ALGATECH, jež je jedním z pracovišť Mikrobiologického ústavu AV ČR. Na společném setkání se zabývali především fotosyntézou u řas a sinic. Více ZDE

V rámci Strategie AV21 Akademie věd České republiky a jejího výzkumného programu Potraviny pro budoucnost byla na olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB) na jaře letošního roku otevřena Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum. 

Do laboratoře Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci míří celá vědecká skupina z německé Max Planck Society. S Alešem Pečinkou přijíždí na Hanou i jeho čtyři kolegové, aby zde pokračovali ve výzkumu rostlinné DNA. Více informací ZDE.

Z elitního německého Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtitelství rostlin v Kolíně nad Rýnem přechází do laboratoře Ústavu experimentální botaniky v Olomouci (ÚEB), kterou řídí rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel, celá výzkumná skupina. Více ZDE.

Jak vyrobit ze sinic a řas nové léky nebo jak zabránit důsledkům globálního oteplování. To jsou témata celosvětového setkání odborníků na fotosyntézu GAP. Poprvé v historii se vědci z 24 zemí potkávají v České republice.Více ZDE

Oblast lidského střeva zůstává stále hodně neprobádaná. Střevní mikroorganismy, především bakterie, však zřejmě hrají klíčovou roli v řadě onemocnění, od obezity, cukrovky, přes deprese až po alergie. Proč děti narozené císařským řezem mají životní handicap? Čtěte v časopisu TÉMA.

V Meteoru Českého rozhlasu Dvojka odpovídala na otázku zda celiakii může způsobovat virus prof. Helena Tlaskalová - Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Pořad si můžete poslechnout ZDE.

Věda a nuda? To na Veletrhu vědy a výzkumu nikoho nenapadlo! Hlasité výbuchy, světelné efekty i dým vznášející se nad kahany a kádinkami. A k tomu davy zvídavých návštěvníků. Tak to vypadalo na Veletrhu vědy a výzkumu Univerzity Palackého. Přírodovědecká fakulta byla během něj zejména díky návštěvám školních kolektivů doslova v obležení, plno bylo i v Pevnosti poznání.   

Brazilský úřad pro biologickou bezpečnost (CTNBio) ve čtvrtek schválil komerční využívání geneticky modifikované cukrové třtiny. Jde o významný milník pro brazilské odvětví výroby třtinového cukru, který se na světovém obchodu s cukrem podílí asi polovinou, uvedla agentura Reuters. Jinde na světě zatím geneticky upravená třtina k masovému pěstování schválena nebyla. Celý článek ČTK ZDE O budoucnosti GMO i o špičkové laboratoři ÚEB v Olomouci mluvil ve Studiu 6 České televize prof. Zdeněk Opatrný. Rozhovor si můžete pustit ZDE