Média

Mezinárodnímu týmu vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, se podařilo rozluštit celý dědičný kód jedné z nejrozšířenějších zemědělských plodin světa, pšenice seté. Na výzkumu trvajícím 13 let se podílelo 200 vědců z 20 zemí světa. Objev sehraje velkou roli při šlechtění odolnějších odrůd, řekli dnes novinářům odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Více ZDE.

Je 5x složitější než lidský, má skoro 17 miliard písmen kódu a na jeho rozluštění pracovalo asi 200 vědců z 20 zemí. Český tým z Olomouce se na tom podílel zásadní měrou.

Na přečtení genomu pšenice seté se podílelo i olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky. Podívejte se na reportáž, kterou natočila Česká televize ZDE. 

To zásadním způsobem pomůže například při šlechtění odolnějších odrůd. Celá reportáž v Událostech ČT ZDE.

Po třinácti letech intenzivní mezinárodní spolupráce se dvěma stovkám vědců z dvaceti zemí podařilo získat velmi přesný a hlavně kompletní genom nejrozšířenější zemědělské plodiny: pšenice seté.

Podívejte se námi na zvláštní “pole”. S řasou chlorella, která se na něm pěstuje, se setkáte v podobě potravinových doplňků. V budoucnu by mohla sloužit jako přirozené antibiotikum proti bakteriím. 

Letní etapa květinové výstavy a zahradnických trhů Flora Olomouc, která se koná od 16. do 19. srpna na olomouckém Výstavišti Flora, bude s účastí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. 

Řasa chlorella má mimořádné vlastnosti. Měla se stát zdrojem potravy pro hladovějící, dnes se s ní setkáte v podobně potravinových doplňků a v budoucnu  by mohla sloužit jako přirozené antibiotikum proti bakteriím.  

Rozhlasový pořad Meteor se tentokrát zaměřil na obaly. Oceány plné plastových sáčků a mořští živočichové otrávení mikroplasty, to je velmi nepříjemný vedlejší a původně nepředpokládaný produkt naší doby plastové. 

Obrovský zájem o své služby zaznamenala na začátku existence vůbec první Aplikační laboratoř Akademie věd ČR (AV ČR), která v Olomouci propojuje české vědce se šlechtiteli a zemědělskou sférou.  

Významný krok pro rychlejší a efektivnější šlechtění banánovníku učinil mladý vědec Moses Nyine, který v letošním roce končí doktorské studium na katedře buněčné biologie a genetiky přírodovědecké fakulty.  

První Aplikační laboratoř Akademie věd ČR, která propojuje české vědce se šlechtiteli a zemědělskou sférou slaví rok od svého založení. O služby unikátního zařízení, které provozuje Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR a jež je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, je obrovský zájem. Laboratoř vznikla a působí s podporou Strategie AV21. Celý článke ZDE