Média

V roce 2050 má podle odhadu OSN lidská populace dosáhnout počtu 9,7 miliardy obyvatel. Řada vědeckých studií tvrdí, že při současném způsobu produkce potravin není možné takové množství lidí uživit. Vědci a instiktivně i běžná populace hledají na tuto otázku odpověď. Článek i reportáž ZDE.

Na rozhovor s prof. Janou Hajšlovou o semináři Zdravé potraviny se můžete podívat ZDE

Reportáž si můžete pustit ZDE.

Nestává se příliš často, aby lékaři odložili moderní medikamenty a sáhli po dávném receptu. Začátkem dekády však v nemocnici v nizozemském Leidenu umírala čtyřiaosmdesátiletá žena na střevní infekci způsobenou bakteriemi zvanými klostridie; antibiotika proti nemoci projevující se průjmem a zvracením nepomáhala, a tak si ošetřující lékař vzpomněl na metodu, o které četl ve starých odborných časopisech: na transplantaci stolice, přenesení výkalů zdravého člověka do střev nemocného. Jiný nápad už neměl, a tak požádal nadřízeného o povolení. Více ZDE.

Reportáž si můžete pustit ZDE.

Kvalita potravin hraje ve výživě lidí významnou roli. Přibližně jedna třetina obyvatel planety trpí tzv. skrytým hladem, což je příjem prázdných kalorií bez dostatečného množství vitaminů, minerálů a stopových prvků.Více ZDE.

Hrozí modernímu světu hladomor? Ještě před několika lety jsme mysleli, že díky vědě z něj uděláme problém minulosti. Současnost, kdy každoročně stoupá počet lidí, kteří trpí hladem, však ukázala, že budoucnost hrozí černými scénáři. O tom, jak může zasáhnout moderní věda, diskutovali v pondělí odborníci na Akademii věd České republiky. Celý článek ZDE.    

Reportáž si můžete pustit ZDE.

Reportáž si můžete pustit ZDE

Šlechtění nové odrůdy může trvat více než deset let, je velmi náročné a není výjimkou, že se odrůda neosvědčí a je stažena z trhu už po pár letech pěstování.   

Vědecké pokusy, nové geologické exponáty, přednášky špičkových vědců i zábavně vzdělávací workshopy nabídnou Pevnost poznání a Přírodovědecká fakulta UP během Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR. Více ZDE

Počet lidí trpících nedostatkem jídla roste. Stejně jako populace na naší planetě. Tradiční plodiny přestávají stačit a podle některých prognóz hrozí lidstvu další hladomor. "Metody, které nás od něj už jednou zachránily, jsou ale vyčerpány," varuje rostlinný genetik Jaroslav Doležel.Více ZDE.