Aktuality

  O důležitosti probiotik a prebiotik i o tom, jaký vliv mohou mít na střevní mikrobiotu  budou v Praze na celodenním sympoziu hovořit 12. dubna odborníci. Akce se koná od 9. hodin v Kongresovém centru Ústřední vojenské nemocnice, Praha 6. 

O složitých genomech obilovin, evoluci dědičné informace i tom, proč je potřeba ji umět číst, hovořil ve středu 23. 3. na poslední přednášce cyklu Současná chemie na přírodovědecké fakultě rostlinný genetik a vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Jaroslav Doležel. Molekulární biologie, biotechnologie a genomika podle něj budou hrát hlavní roli ve snaze vědců zabránit nedostatku potravin pro stále rostoucí lidskou populaci.

Začít více využívat ve své práci nejmodernější vědecké metody chtějí čeští šlechtitelé trav. Pomoci by jim v tom mohli olomoučtí vědci z #Ústavu_experimentální_botaniky. 

Emeritní profesor z Vlámského Institutu Biotechnologie Marc Van Montagu bude hostem 51. ročníku #Academia_Film_Olomouc. Obdrží prestižní festivalovou Cenu za osobní přínos popularizaci vědy. V pátek 22. dubna se zúčastní konference o geneticky modifikovaných organismech (GMO), kterou v rámci #AFO pořádají Akademie věd ČR a Univerzita Palackého. 

Řasy mají velký potenciál, lidstvo je může využívat nejen jako potraviny, ale i jako zdroje obnovitelné energie či jako biopaliva. #Řasy navíc obsahují různé cenné látky, které se mohou uplatnit v medicíně. 

Čtyři velké objevy české vědy posledního desetiletí představí jejich autoři v letošním ročníku přednáškového cyklu Současná chemie. Špičkové vědce pozval na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého jeden z nejcitovanějších světových chemiků Pavel Hobza, který cyklus povede již pojedenácté. Akademiky i zájemce z řad veřejnosti čekají od 24. února přednášky astrofyzika Jiřího Grygara, molekulárního biologa Jiřího Bártka, biochemika Jiřího Šponera a rostlinného genetika Jaroslava Doležela.

Článek v oficiálním časopise Akademie věd ČR připomíná nejen hlavní cíle našeho programu, ale ohlíží se i za velmi úspěšnou listopadovou konferencí „Bezlepková dieta: léčebné využití a nové potravinové zdroje“.  Celý článek je na webu abicko.avcr.cz

Nejnovější informace o výsledcích akademického výzkumu zaměřeného na zajištění dostatku kvalitních potravin, nabídne letos náš výzkumný program „Potraviny pro budoucnost.“ Zájemci se mohou těšit na workshopy pro odbornou i laickou veřejnost, publikace, filmy i výstavy. 

V Centru ALGATECH Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni se uskutečnilo první setkání řasových biotechnologů České republiky. Zastoupeno bylo 5 výzkumných pracovišť Akademie věd České republiky, 3 univerzitní pracoviště a 5 privátních firem, svou práci představili nejvýznamnější čeští odborníci na řasovou biotechnologii. 

Vědci, lékaři, odborníci i pacienti diskutovali v Praze o lepku a jeho vlivu na zdraví člověka. Jejich přednášky si nenechalo ujít na 150 lidí, kteří zamířili do budovy Akademie věd ČR. Seminář nazvaný "Bezlepková dieta: Léčebné využití a nové potravinové zdroje" organizovali pracovníci Mikrobiologického ústavu AV ČR v rámci výzkumného programu AV ČR „Potraviny pro budoucnost“, který je součástí Strategie AV21. 

Zmírnit dopady horka, sucha i extrémních mrazů na zemědělskou produkci by v budoucnosti mohly nové odrůdy trav. Zjistit jejich genetickou informaci pomáhá i DNA čip, který jako první vyvinuli společně olomoučtí a australští vědci.  I o tom v Olomouci na semináři Strategie Akademie věd AV21 #Trávy_a_jeteloviny, diskutovali čeští šlechtitelé a odborníci