Aktuality

Zemědělská půda je základem pro produkci potravin a pro její zvýšení se proto již po několik desítek let využívají nejrůznější technologie intenzivního zemědělství. Ty sice krátkodobě zvýší produkci potravin ale zároveň z dlouhodobého hlediska vedou ke snížení obsahu organické hmoty a tedy k degradaci kvality a zdraví půd.

Představte si, že každý den vyhodíte třeba nahnilou mandarinku, prošlý jogurt a tvrdý rohlík. Celkem tak za rok skončí ve vašem odpadkovém koši 69 kilogramů potravin. Právě tolik vyhodí v průměru každý člověk v České republice. Socioložka Naděžda Čadová už osmý rok mapuje podrobnosti o plýtvání potravinami a názorech na tento fenomén.

Čeští výzkumníci dokončili vývoj probiotik pro psy z odpadu, který vzniká při zpracování kuřecího masa. Unikátní je, že umí využít tuto surovinu na maximum. Prášek má mít pozitivní vliv na zdraví čtyřnohých zvířat. Na trh jej však zatím žádná firma neuvedla.

Zájem o lokální potraviny mezi Čechy roste. Zatímco v roce 2020 se o ně zajímalo 30 procent lidí, letos je to 39 procent, vyplývá z průzkumu Akademie věd ČR (AV). Průzkum také zjistil, že dvě třetiny dotázaných by dalo přednost lokální potravině, i kdyby byla dražší. Mezi nejčastěji nakupované potraviny lokálního původu patří ovoce a zelenina, vejce a med.

Vesmír pro lidstvo, Potraviny pro budoucnost a Společnost v pohybu a veřejné politiky. To jsou tři výzkumné programy, které se 14. října 2024 představily na konferenci Strategie AV21 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Ve světě podle OSN narůstá počet hladovějících lidí. Cestou z potravinové krize je i genetická úprava pšenice tak, aby dokázala vyrůst i v poušti. Na jejím vylepšení pracují i čeští vědci ve spolupráci s českou ambasádou v Egyptě.

V odpadu skončí až jedna třetina potravin – každý rok tedy asi 1,3 miliardy tun. Tolik jídla, že by dokázalo nasytit zhruba 3 miliardy lidí. Tématu plýtvání se věnovala konference Akademie věd nazvaná Potraviny pro budoucnost. Ukázala mimo jiné, že Česko si v tomto ohledu nevede vůbec špatně. Množství potravinového odpadu vyprodukovaného českými domácnostmi je hluboko pod průměrem Evropské unie.

Když média obletěla zpráva, že se českým vědcům podařilo zobrazit chromozom v přirozeném stavu, často se sdělení redukovalo na úspěch brněnského pracoviště AV ČR, které vyvinulo inovativní zobrazovací metodu A-ESEM. S návrhem využít ji pro studium chromozomů ale přišel Jaroslav Doležel z Olomouce, který se studiu chromozomů věnuje celý svůj profesní život.

Pozvánka/Invitation na seminář programu Strategie AV21 a projektu INTER MICRO ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR to the seminar of the programme Strategy AV 21 and INTER MICRO project MLUVÍME S MIKROBY NAPŘÍČ PŘÍRODNÍMI A SPOLEČENSKÝMI VĚDAMI Kdy: 7. října 2024 / October 7th, 2024, 10:00-15:20 Kde: Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, místnost č. 206 Jazyk semináře/Language of the seminar: angličtina/English

Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Tyto a další úspěchy si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR, kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představí na stejnojmenné konferenci 16. září 2024 od 14 hodin v budově Akademie věd ČR v Praze. Akce je otevřená veřejnosti, zdarma a bez registrace.

Sociologický ústav AV ČR pořádá 23. září 2024 od 9 hodin v budově Akademie věd ČR konferenci, jejímž cílem je poukázat na problém plýtvání potravinami, přiblížit postoje české veřejnosti k tomuto tématu, informovat o nákupním a spotřebním chování Čechů ve vztahu k potravinám a v neposlední řadě také hledat cesty, jak plýtvání potravinami do budoucna co nejvíce omezit. Druhá část konference bude zaměřena na téma potravinové odolnosti, zahrádkaření a samozásobitelství

Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR pořádá v rámci výzumného programu Potraviny pro budoucnost v Olomouci minisympozium, na kterém budou přednášet významní světoví odborníci zabývající se genomikou rostlin. Minisympozium se koná 10. září od 9 hodin v Olomouci, Šlechtitelů 31.