Aktuality

Per- a polyfluorované látky (PFAS), často označované jako „věčné chemikálie“, se kvůli své odolnosti vůči rozkladu hromadí v přírodě i v potravním řetězci. Nová studie Mikrobiologického ústavu AV ČR ukazuje, že ryby z dolních toků českých řek často obsahují koncentrace PFAS překračující doporučené limity pro bezpečnou konzumaci. Naopak ryby z českých akvakultur vykazují výrazně nižší hodnoty, což potvrzuje význam kontrolovaných chovů pro ochranu zdraví spotřebitelů i vodních ekosystémů.

Organizace zaměřené na rostlinnou stravu předkládají důvody, proč by se alternativní bílkoviny měly stát pevnější součástí českého potravinového systému. Podle expertů úspěch zajistí jen citlivý přístup a propracované argumenty. Česko se prý musí vyhnout chybám, které udělaly jiné země.

Letošní rok se podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe mohl zdát někomu chladnější, opak je však pravdou. Na brněnské měřicí stanici patří k nejteplejším za 226 let a podle aktuálních odhadů bude jedenáctý nejteplejší.

Ve Studiu ČT24 vystoupil Jaroslav Doležel z našeho výzkumného programu. Pořad byl věnován novým pravidlům EU pro genomické techniky v zemědělství.

Dne 3. prosince 2025 se v budově Akademie věd České republiky v Praze konal odborný seminář zaměřený na roli mikrobioty a stravy ve vývoji chronických onemocnění. Akce nabídla mezioborový pohled předních českých odborníků a prostor pro odbornou diskusi nad aktuálními výzkumnými poznatky.

Mikrobiologický ústav AV ČR – Centrum Algatech v Třeboni úspěšně dokončil projekt TAČR DELTA 2 Sekvenční bio-výroba založená na protiproudé separaci k získání astaxanthinu z probiotických kvasinek realizovaný ve spolupráci s aplikačními partnery z České republiky a Taiwanu.

Čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe spustili se svými americkými kolegy z Národního centra pro zmírňování dopadů sucha první globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů.

Dne 10. listopadu 2025 ve Skautském institutu v Praze uskutečnila úspěšná dílna Kuchařka klimatické budoucnosti, pořádaná Sociologickým ústavem AV ČR v rámci konference Klimatická krize a otázka spravedlnosti. Akce přilákala širokou veřejnost i odborníky se zájmem o udržitelné stravování a budoucnost potravinových systémů.

Tým z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vedený Hanou Šimkovou popsal, jak ječmen řídí aktivaci svých genů prostřednictvím vzdálených regulačních DNA sekvencí v dědičné informaci. Jde o první komplexní mapu míst v DNA u tohoto typu obilovin, která rozhodují, zda se aktivita genů zvýší nebo sníží. Výsledky otevírají cestu k cílenějším zásahům do genomu rostlin, například při vývoji odolnějších a výnosnějších odrůd. O objevu informuje prestižní časopis Cell Genomics.

Během Týdne Akademie věd se v Ústavu chemických procesů AV ČR proměnila kuchyň v místo plné vědeckých experimentů. Děti i dospělí si vyzkoušeli fascinující pokusy s potravinami a běžnými domácími předměty a objevovali, že věda může být zábavná i udržitelná.

V Olomouci se setkali odborníci z českých výzkumných institucí, aby spojili síly v oblasti fenotypizace rostlin, moderního přístupu, který propojuje biologii, technologii a data. Společným cílem je vytvořit národní platformu, která umožní efektivnější výzkum rostlinných reakcí na měnící se klima, sucho či škůdce a pomůže při vývoji nových, odolnějších odrůd.

Dny otevřených dveří v Centru strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB v Olomouci nabídly veřejnosti jedinečnou možnost nahlédnout do zákulisí rostlinného výzkumu – od prohlídky laboratoří až po praktické ukázky vybraných vědeckých technik. Akce byla součástí Týdne Akademie věd ČR.