Média

Universitas: Česko by mohlo být druhé Švýcarsko, ale plýtvá potenciálem

24. listopad 2018

Má milý, skromný úsměv a jak přiznává, také slabost pro dortíky. Na konci listopadu bude mít i titul laureáta ceny Česká hlava, nejvyššího vědeckého vyznamenání, jaké lze v Česku získat. Rostlinný genetik Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR získá tohoto vědeckého oskara za celoživotní dílo. Třeba za to, že významně přispěl k rozluštění genomu pšenice seté, aby bylo možné ji vyšlechtit odolnější a výnosnější. Celý článek ZDE.

Pevnost poznání: Festival Země na talíři nabídne filmy i názory odborníků

23. listopad 2018

Poslední listopadový týden bude v Olomouci patřit už potřetí festivalu dokumentálrních filmů Země na talíři. Více ZDE.

Český rozhlas: Cenu Česká hlava získali čtyři vědci a jedna firma

23. listopad 2018

Ocenění Česká hlava dostali kromě laureáta hlavní Národní ceny vlády, rostlinného genetika Jaroslava Doležela další tři vědci a jedna firma. Více ZDE.

Lidovky.cz: Rozpoznávání písmen v obraze či boj s nebezpečnými viry. Udělovaly se ceny Česká hlava

23. listopad 2018

Ocenění Česká hlava dostali kromě laureáta hlavní Národní ceny vlády, rostlinného genetika Jaroslava Doležela další tři vědci a jedna firma. Ceny převezmou v neděli večer v Praze. Více ZDE.

Česká televize: Nejvýznamnější vědeckou cenu Česká hlava dostal genetik Doležel. Rozluštil tajemství pšenice.

23. listopad 2018

Ocenění Česká hlava dostali kromě laureáta hlavní Národní ceny vlády, rostlinného genetika Jaroslava Doležela, další tři vědci a jedna firma. Ceny převezmou v neděli večer v Praze. Více ZDE.

Věda 24 ČT: Muž, který má potenciál změnit svět. Je Čech.

23. listopad 2018

Nejvýznamnější vědeckou cenu Česká hlava dostal genetik Doležel. Rozluštil tajemství pšenice. Info na facebooku ZDE.

Ceitec.cz: Výzva vědců: Povolte u plodin úpravu genů

21. listopad 2018

Apel již podepsalo 93 ústavů včetně šesti českých. Varují, že by regulace způsobily zaostávání Evropy.Jde o revoluční objev, který čeká na Nobelovu cenu. Takzvaná editace genomu umožňuje velmi precizní šlechtění plodin. Díky vědecké metodě CRISPR/Cas9 lze velmi přesně „vystřihnout“ například gen, který činí pšenici či ječmen náchylnými vůči suchu a škůdcům.Článek ZDE.

Lidovky.cz: Povolte u plodin úpravu genů, vyzývají vědci. Regulace by způsobily zaostávání Evropy

21. listopad 2018

Jde o revoluční objev, který čeká na Nobelovu cenu. Takzvaná editace genomu umožňuje velmi precizní šlechtění plodin. Díky vědecké metodě CRISPR-Cas9 lze velmi přesně „vystřihnout“ například gen, který činí pšenici či ječmen náchylnými vůči suchu a škůdcům. Celý článek ZDE.

Lidové noviny: Lepší obilí proti hladu

21. listopad 2018

Výzkum olomouckých vědců za 361 milionů korun má přispět ke šlechtění odolnějších odrůd plodin – třeba ječmene a vojtěšky pro sušší oblasti. Ceký článek Lidových novin si můžete přečíst ZDE.

Olomoucký deník: Země na talíři III: Filmový festival o jídle

19. listopad 2018

Chceme si budoucnost vyžrat? Pojďme (na ni) raději vyzrát. Dva dny plné inspirativních dokumentárních filmů, diskuzí a workshopů, které vám jednoznačně otevřou obzory a nasadí brouka do hlavy. Více ZDE.

Masarykova univerzita: Genetické modifikace. Hrozba nebo příležitost?

12. listopad 2018

Geneticky modifikované organizmy (GMO) jsou často definovány jako organizmy, jejichž genetická informace byla pozměněna pomocí metod genového inženýrství. Již z této definice je jasné, že ke genetické modifikaci může docházet i jinými způsoby a vlastní modifikace genetické informace je v podstatě jedním z hlavních mechanizmů celé evoluce a tudíž je v přírodě všudypřítomná. Moderní metody modifikace genetické informace jsou precizním a cíleným nástrojem určeným k úpravě nebo opravě genetické informace. Více ZDE.