Média

Letošní doba s teplotou nad pět stupňů Celsia, která je klíčová pro vývoj vegetace, byla o čtvrtinu delší, než je průměr za léta 1961 až 2020, vyplývá z dat, která na síti X zveřejnil klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe Pavel Zahradníček.

Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR.

Jaké rostliny bude možné pěstovat v blízké budoucnosti na jižní Moravě nebo kde je naprosto nevhodné budovat sjezdovky? I k tomu lze využít nově zveřejněnou mapu vývoje klimatické změny, kterou vytvořili vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd České republiky – CzechGlobe. 

Škody na úrodě ovoce budou kvůli silným mrazům rozsáhlé. Ty zasáhly hlavně sady v Čechách. Ovocnáři odhadují, že škody přesáhnou miliardu korun. Český trh podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila není tak velký, aby v případě neúrody významně ovlivnil ceny. 

Dubnové mrazy způsobily na vinicích škody přesahující dvě miliardy korun. Ohrožena je také existence zhruba 500 profesionálních pěstitelů ovoce v Česku, aktuálně jich je 700 až 800. Na úrodě ovoce jsou škody za více než miliardu korun. 

Snížit negativní vliv intenzivního zemědělství na životní prostředí. Přitom zajistit výrobu většího množství potravin lepší kvality v době výkyvů počasí a oteplování, ale také zachovat zdravou a udržitelnou půdu. To jsou požadavky doby. 

Ovocné stromy by měla studená rána těchto dnů poškodit nejvýše lokálně, předpokládá Eva Svobodová, která se v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR zabývá dopadem změny klimatu na agrosystémy.

Extrémně teplý únor výrazně uspíšil projevy jara v jihomoravské přírodě. Sněženky už jsou vykvetlé přes dva týdny a postupně se přidávají i další květiny a jako první stromy už vykvetly rané odrůdy mandloní u Hustopečí na Břeclavsku.

Evropským parlamentem prošel návrh na zmírnění pravidel pro používání geneticky modifikovaných plodin. Pokud ho schválí i Evropská rada, Unie podle genetika Aleše Pečinky přestane „dobrovolně zaostávat“.

Hydroláty jsou látky, které stále více nalézají na trhu uplatnění jako složky přírodní kosmetiky. Velmi žádané jsou pak do certifikované biokosmetiky, pokud jsou připravené z byliny produkované v ekologickém režimu. Tým českých odborníků nyní zkouší, jak k tomu využít odpadní suroviny z bylinné biomasy a jejich dosavadní výsledky dávají zajímavou perspektivu.

Přes tisíc vědců podepsalo otevřený dopis europoslancům. Vyzývají je, aby zmírnili pravidla pro genetické úpravy rostlin.