Média

Ve Studiu ČT24 vystoupil Jaroslav Doležel z našeho výzkumného programu. Pořad byl věnován novým pravidlům EU pro genomické techniky v zemědělství.

Jaroslav Semerád, biolog z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR byl hostem Rádia Junior. O plastech a věčných chemikáliích si povídal s moderátorkou Janou Rychterovou.

Potravinové ztráty vedou ke snížení množství dostupných potravin ještě předtím, než se dostanou ke spotřebitelům. Navíc vytváří zbytečný tlak na přírodní zdroje a mají dopad na potravinovou bezpečnost.

Systém dotací Evropské zemědělské politiky formuje naši krajinu už desítky let. Pokusy o větší environmentální odpovědnost však narážejí na odpor a například v Česku se řada opatření stala dobrovolnou.

Fotosyntéza je základem života – přetváří sluneční světlo na energii, která živí rostliny i nás. Prof. Ondřej Prášil z Mikrobiologického ústavu AV ČR přibližuje, jak moderní genetika, syntetická biologie a chytré modely otevírají cestu k „turbo“ fotosyntéze. Zkoumá, co by znamenalo, kdyby rostliny dokázaly hospodařit se světlem efektivněji – a zda by to mohlo pomoci uživit planetu v době extrémních výkyvů počasí, rostoucí populace a nedostatku živin.

Proč bychom se neměli bát GMO? A jakou roli hraje šlechtění rostlin v době klimatické změny? Hostem podcastu Luďka Niedermayera byl český genetik David Kopecký z Ústavu experimentální botaniky.

Proč se ve stínu cítíme lépe než na rozpáleném náměstí? Odpověď hledají výzkumníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Vyvinuli unikátní přístroj nazvaný Uličník, který dokáže přesně spočítat pocitovou teplotu v konkrétním místě.

Každý první srpnový pátek je už od roku 2007 zasvěcen zlatému moku – slaví se totiž Mezinárodní den piva. A správné pivo se neobejde bez kvalitního chmele.

Jsme zvyklí, že jídlo je samozřejmost. Ale co když nebude? Potravinová politika by měla být stejně strategická jako ta energetická nebo dopravní, jinak zůstane Česko zranitelné, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Zuzana Harmáčková.

Až třetina všech vyrobených potravin končí celosvětově na skládkách. Jak je na tom s bioodpadem Česko?

„Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“ – motto, které už dekádu zaštiťuje Strategii AV21. I letos ho naplňuje 15 výzkumných programů, na nichž spolupracují pracoviště Akademie věd ČR s univerzitami, státní i veřejnou sférou a s podnikatelskými a průmyslovými partnery.

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost.