Média

Ačkoliv teplejší zimy vnímá mnoho lidí jako pozitivum, pro přírodu tento trend znamená výrazné problémy. Na jižní Moravě je kvůli vyšším teplotám téměř o polovinu méně sněhu, než je v únoru běžné, což působí starosti zejména kvůli množství podzemní vody.

Silné mrazy, které předpovídají meteorologové na konec tohoto a především začátek příštího týdne, mohou ohrozit porosty ozimých obilovin a řepky na polích.

David Kopecký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se od letoška stal historicky prvním Čechem v nejužším vedení Evropské asociace pro výzkum a šlechtění rostlin EUCARPIA.

Prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc. z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR se dlouhodobě zabývá základním výzkumem v oblasti imunologie. I přes svůj věk (85 let) stále aktivně působí ve vědecké i akademické sféře. Zaměřuje se na význam mikrobiomu pro vznik chronických nemocí.

Letošní doba s teplotou nad pět stupňů Celsia, která je klíčová pro vývoj vegetace, byla o čtvrtinu delší, než je průměr za léta 1961 až 2020, vyplývá z dat, která na síti X zveřejnil klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe Pavel Zahradníček.

Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR.

Jaké rostliny bude možné pěstovat v blízké budoucnosti na jižní Moravě nebo kde je naprosto nevhodné budovat sjezdovky? I k tomu lze využít nově zveřejněnou mapu vývoje klimatické změny, kterou vytvořili vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd České republiky – CzechGlobe. 

Škody na úrodě ovoce budou kvůli silným mrazům rozsáhlé. Ty zasáhly hlavně sady v Čechách. Ovocnáři odhadují, že škody přesáhnou miliardu korun. Český trh podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila není tak velký, aby v případě neúrody významně ovlivnil ceny. 

Dubnové mrazy způsobily na vinicích škody přesahující dvě miliardy korun. Ohrožena je také existence zhruba 500 profesionálních pěstitelů ovoce v Česku, aktuálně jich je 700 až 800. Na úrodě ovoce jsou škody za více než miliardu korun. 

Snížit negativní vliv intenzivního zemědělství na životní prostředí. Přitom zajistit výrobu většího množství potravin lepší kvality v době výkyvů počasí a oteplování, ale také zachovat zdravou a udržitelnou půdu. To jsou požadavky doby. 

Ovocné stromy by měla studená rána těchto dnů poškodit nejvýše lokálně, předpokládá Eva Svobodová, která se v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR zabývá dopadem změny klimatu na agrosystémy.