Média

Delegace z Akademie věd ČR jedná v Izraeli o spolupráci v oblasti rostlinné genetiky. Je hostem dvoudenního odborného workshopu nazvaného Plant Genomics v Jeruzalémě. Vystoupí na něm řada prominentních vědců. 

Přednáška o genetických modifikacích rostlin, která se uskutečnila 18. 3. 2019 v Akademii věd ČR vzbudila velkou pozornost veřejnosti. 

Až 8,8 milionu tun jídla ročně se v EU vyhodí kvůli datům na obalech potravin. Jedním z důvodů je, že spotřebitelé mají mezery ve znalosti významu označení, upozorňuje ve své tiskové zprávě iniciativa Zachraň jídlo. 

V Galerii Věda a umění (Akademie věd na Národní třídě) se u symbolického laboratorního stolu setkávají mezinárodně uznávaný český rostlinný genetik, prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc., ruský botanik a genetik N. I. Vavilov a známý švýcarský fotograf Mario del Curto, který se vydal po stopách Vavilovova odkazu, aby zdokumentoval pohnuté osudy výzkumných stanic i jejich zaměstnanců. 

Až 8,8 milionů tun jídla ročně se v EU vyhodí kvůli datům na obalech potravin. Jedním z důvodů je, že spotřebitelé mají mezery ve znalosti významu označení. Podle výzkumu CVVM více než polovina Čechů chápe pojem "minimální trvanlivost do" stejně jako termín "spotřebujte do”.

V uplynulých šesti letech čerpali největší vědecký grant v Česku, Akademickou prémii, nyní představili své výsledky. Genetik Jaroslav Doležel, který se svým týmem rozluštil genom pšenice, a astronom Pavel Spurný, který podstatně rozšířil českou část Evropské bolidové sítě, vystoupili 7. března v Akademii věd ČR se svými přednáškami.     

V Galerii Věda a umění Akademie věd ČR začíná nová výstava představující úsilí vědců o zajištění dostatku potravin Nature – Future: Rostliny budoucnosti. 

Okolo 8,8 milionů tun jídla ročně se v EU vyhodí kvůli datům na obalech potravin. Jedním z důvodů je, že spotřebitelé mají mezery ve znalosti významu označení. Podle výzkumu CVVM více než polovina Čechů chápe pojem "minimální trvanlivost do" stejně jako termín "spotřebujte do”

Genetika už není téma jen pro znalce.Díky profesoru Doleželovi a úspěchu při luštění genomu pšenice to ví i širší veřejnost. 

Až 8,8 milionů tun jídla ročně se v EU vyhodí kvůli datům na obalech potravin. Jedním z důvodů je, že spotřebitelé mají mezery ve znalosti významu označení. Podle výzkumu CVVM více než polovina Čechů chápe pojem "minimální trvanlivost do" stejně jako termín "spotřebujte do”. 

Zhruba 51 % Čechů špatně chápe pojmy „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“. Vyplývá to z loňského šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd. První zmíněné označení lidé podle průzkumu často mylně vnímají jako datum použitelnosti. Jak uvádí iniciativa Zachraň jídlo, vyhazují se tak i potraviny, které jsou pravděpodobně ještě v pořádku. 

Podle Organizace pro výživu a zemědělství se za rok na světě vyhodí nebo znehodnotí třetina veškeré produkce potravin. Pokud bychom toto množství dokázali zachránit, nasytili bychom až tři miliardy lidí.1 Jak jsou na tom s plýtváním jídlem Češi a Slováci?