Od biomedicíny po energii a kvalitní stravu. Mikroskopické řasy mají do budoucna velký potenciál. Na Expu 2020 v Dubaji představují jejich využití vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Nechali vytvořit umělecké dílo, které otevírá návštěvníkům dveře k jejich výzkumu.
Už kosmonaut Vladimír Remek při svém letu do vesmíru v roce 1978 vezl na palubě řasy. Na oběžné dráze měl vyzkoušet, jestli fotosyntetizující organismy s jednoduchou stavbou těla rostou i ve stavu beztíže. Už tenkrát vědci hledali jejich možné využití, které dodnes překračuje hranice Země. S řasami se počítá během dlouhých vesmírných misí. Sloužit by mohly jako vydatná strava i jako čistička vzduchu k regeneraci atmosféry. Pozornost odborníci zaměřují hlavně na mikrořasy – jednobuněčné mikroskopické řasy. Jsou schopné využívat světelné záření jako zdroj energie k syntéze složitých uhlíkatých sloučenin z CO2.
Na světové výstavě Expo v Dubaji jsou řasy a jejich využití představeny v několika projektech. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR – Centra Algatech v Třeboni spojili vědu a umění a nechali výtvarníka Michala Kohúta ztvárnit abstraktní skleněný bioreaktor tvarem připomínající palmu (na úvodní fotografii). Téměř čtyři metry vysoký exponát ze skleněných trubek se rozsvěcí se setměním. Na kruhovém prstencovém panelu je symbolicky, pomocí podsvícených piktogramů znázorněna fotosyntéza a její význam pro život a možné využití řasových biotechnologií.
Článek ZDE
Už kosmonaut Vladimír Remek při svém letu do vesmíru v roce 1978 vezl na palubě řasy. Na oběžné dráze měl vyzkoušet, jestli fotosyntetizující organismy s jednoduchou stavbou těla rostou i ve stavu beztíže. Už tenkrát vědci hledali jejich možné využití, které dodnes překračuje hranice Země. S řasami se počítá během dlouhých vesmírných misí. Sloužit by mohly jako vydatná strava i jako čistička vzduchu k regeneraci atmosféry. Pozornost odborníci zaměřují hlavně na mikrořasy – jednobuněčné mikroskopické řasy. Jsou schopné využívat světelné záření jako zdroj energie k syntéze složitých uhlíkatých sloučenin z CO2.
Na světové výstavě Expo v Dubaji jsou řasy a jejich využití představeny v několika projektech. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR – Centra Algatech v Třeboni spojili vědu a umění a nechali výtvarníka Michala Kohúta ztvárnit abstraktní skleněný bioreaktor tvarem připomínající palmu (na úvodní fotografii). Téměř čtyři metry vysoký exponát ze skleněných trubek se rozsvěcí se setměním. Na kruhovém prstencovém panelu je symbolicky, pomocí podsvícených piktogramů znázorněna fotosyntéza a její význam pro život a možné využití řasových biotechnologií.