Od objevu zákonů dědičnosti augustiniánským mnichem Gregorem Johannem Mendelem roku 1866 učinila genetika velký pokrok. Pochopili jsme fungování dědičnosti na molekulární úrovni a genomy dnes umíme nejen číst, ale také přepisovat…
Jedním z nejvýznamnějších milníků poslední doby je editace genomů, která má nedozírné dopady zejména v zemědělství. Umožňuje tvorbu plodin s vysokým výnosem, odolných vůči nemocem a škůdcům i vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. Popišme si stručně dlouhou a složitou cestu, kterou šlechtitelé prošli. Cestu od výběru výhodných náhodných odchylek existujících v přírodě přes jejich umělé mutační vytváření až po cílenou editaci genomu molekulárními nástroji.
Odkaz na článek ZDE