Třeboňstí „řasaři“ prezentovali svou práci na světové konferenci v Seattlu
V pořadí již osmou mezinárodní konferenci o řasové biomase, biopalivech a bioproduktech hostil ve dnech 11. – 13. června americký Seattle. Zaměřen byl především na získávání cenných látek z řas a na využití mikrořasové biotechnologie jako doplňkové technologie při čištění vody, sekvestraci CO2, zvyšování úrodnosti půdy.
I přes určitou skepsi části odborné veřejnosti, je ve Spojených státech stále (nebo opět) hlavním tématem získávání biopaliv z mikrořas. 347 účastníků z 39 zemí celého světa si vyslechlo 92 přednášek a v posterové sekci shlédlo na 200 vědeckých plakátů. I díky těmto číslům patří konference k celosvětové špičce v řasové biotechnologii.
Spektrum přednášek zahrnovalo veškeré současné řasové aplikace. V oblasti potravin a doplňků výživy jde především o získávání omega-3 nenasycených mastných kyselin, aminokyselin nebo antioxidantů, například karotenoidních barviv. S potravinářstvím úzce propojená výživa zvířat se zaměřuje na obohacení krmiv o funkční látky (mastné kyseliny, karotenoidy) a zlepšení kvality živočišných produktů z intenzivních chovů (především korýši, ryby, drůbež). Nový výzkum se zaměřuje i na vliv mikrořas na imunitní stav hospodářských zvířat. Trochu zamrzí, že československý injekční přípravek na podporu imunity zvířat, Ivastimul, který vznikl spoluprací Mikrobiologického ústavu, firmy Bioveta a veterinárních lékařů na bázi extraktu mikrořas již v 80. letech, se pro nezájem přestal vyrábět. Dobrou zprávou naopak je, že pilotní testy vlivů řasy Chlorelly na střevní mikrobiom se provádějí v rámci projektu AV21 - Potraviny pro budoucnost.
Řasové biotechnologie vždy stály stranou hlavní podpory zemědělců a rybářství, situace se ale pomalu začíná měnit k lepšímu. Americké ministerstvo zemědělství totiž postavilo producenty řasové biomasy na úroveň farmářů produkujících standardní plodiny. Velmi živá je diskuze o genetickém inženýrství v zemědělství a produkční řasové biotechnologii. Na rozdíl od Ameriky setrvává genetické inženýrství a syntetická biologie pouze v laboratořích. Přitom možná právě genetické modifikace otevřou cestu k novým biopalivům (4. generace). Společnost Exxon Mobile nedávno oznámila, že se jí pomocí genetických metod podařilo zdvojnásobit produkci olejů v mikrořasách, aniž by byl významně ovlivněn jejich růst. Geneticky modifikované mikrořasy již dnes produkují energetické nebo cenné látky, například etanol (firma Algenol, USA), guarovou gumu pro potravinářské a kosmetické využití (Los Alamos National Laboratories, USA), oxy-skvalen – nosič léčiv, kosmetika (Univerzita Bielefeld, Německo), terpeny.
Jakkoliv nadějné a povzbuzující výsledky jsou prezentovány na odborných fórech, klíčovou pro praktické využití stále zůstává cena mikrořasové biomasy. Její snížení je možné v zásadě dvěma způsoby. Zvýšit produkci požadovaných látek fyziologickými nebo genetickými postupy nebo snížit náklady u vstupů, tj. živin a CO2 potřebných k růstu. Použití řasových biotechnologií spolu s technologiemi čištění odpadních vod a využívání odpadního CO2 byla další témata světového setkání v Seattlu. Řasová biomasa není při použití takových vstupů určena k lidské spotřebě, ale lze ji využít k získání průmyslově a energeticky cenných látek. Jako bonus je u těchto technologií čištění odpadní vody, recyklace živin a snižování emisí CO2. V kombinaci s produkčním zemědělstvím je možné řasové biotechnologie použít i pro zlepšení kvality orné půdy nebo k produkci biopesticidů případně přírodních stimulantů růstu.
V Seattlu se představilo rovněž pracoviště Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni. Dr. Cheel z Laboratoře řasové biotechnologie se zabývá vývojem a ověřováním technologie protiproudé chromatografie při izolaci luteinu z řasy Chlorelly. Lutein je velmi cenným karotenoidem a antioxidantem. Je součástí léčebných preparátů proti věkem podmíněné degradaci žluté skvrny v oku. Mikrořasy jsou největším přirozeným producentem luteinu, obsahují jej několikanásobně více, než aksamitník (afrikán), který se pro získávání luteinu využívá. Protiproudá chromatografie umožňuje rovněž přesné rozdělení jednotlivých izomerů luteinu, což může být cenné pro farmaceutické využití. Dr. Ivanov se v Laboratoři buněčných cyklů zabývá nadměrnou produkcí škrobu u řasových buněk, kterým není umožněno se dělit. Ty jsou pak nuceny ukládat světelnou energii do energetických zásob ve formě škrobu. Nemožnost se dělit je indukována vystavením buněk teplotnímu stresu. Jde o jeden ze způsobů, jak zvýšit produkci cenných látek ovlivněním fyziologických dějů.
Dr. Richard Lhotský, MBÚ Algatech Třeboň
