Třeboňští algologové řeší s rybáři odchov plůdku candáta
Počátkem listopadu proběhl XVII. ročník České rybářské a ichtyologické konference, která se vzhledem k pandemickým okolnostem uskutečnila on-line. Na konferenci vystoupili se dvěma přednáškami pracovníci z Jihočeské univerzity Fakulty rybářství a ochrany vod, dr. Jiří Křišťan a dr. Carlos Yanes Roca a z Mikrobiologického ústavu AV ČR – Centra Algatech pak prof. Jiří Masojídek.
Profesor Masojídek představil mikrořasové biotechnologie a jejich možné využití v akvakulturách. Mikrořasy jsou významnou součástí potravního řetězce vodních živočichů, čehož se využívá i v akvakultuře, kde řasy představují základní složku potravy pro chované měkkýše, korýše a ryby, především v raných stádiích vývoje. A nemusí jít pouze o mořské plody určené na potravinářský trh, Česká republika je velmoc v produkci ornamentálních (akvarijních) ryb. Barvy od žluté přes oranžovou až po červenou jsou obvykle důsledkem konzumace karotenoidních barviv přítomných v potravě a primárním producentem těchto barviv jsou mikrořasy. I v případech, kdy nejde o barvu, hrají mikrořasy důležitou roli v mimopotravinářském využití, příkladem může být záchranný odchov měkkýšů, například perlorodky pro české řeky.
Intenzivní akvakultura je velkým odběratelem řasové biomasy, buď jako krmného doplňku, nebo jako základní složky krmiva. Mikrořasa Haematococcus je největším zdrojem karotenoidního barviva astaxantinu, které dává barvu lososům (obvykle jako přídavek do krmných směsí) nebo tzv. pstruhům lososovým. Nenasycené mastné kyseliny jsou do krmiv v intenzivních akvakulturách rovněž přidávány, v přírodě jsou pochopitelně součástí přirozené potravy. Řada mikroskopických řas se využívá pro vysokou produkci mastných kyselin, které dělají nakonec rybí maso zdravější, například řasy Nannochloropsis, Isochrysis, Nitzchia, Phaeodactylum nebo Schizochytrium. Posledně jmenovaná se dnes pěstuje v zařízeních vypadajících spíše jako továrny a dokonce nepotřebují ke svému životu ani světlo.
Propojení biotechnologie mikrořas, produkce zooplanktonu a odchov rybí násady je i hlavním tématem přeshraničního česko-rakouského projektu Algae4Fish, který získal podporu EU prostřednictvím programu Interreg. Některé nenasycené mastné kyseliny jsou klíčové pro správný a zdravý vývoj mozku embryí. Platí to u člověka, pochopitelně to platí i u ryb. Jednou z hlavních myšlenek projektu je využít ty mikrořasy, které obsahují mastné kyseliny vhodné pro vývoj mozku u ryb, jako potravu pro zooplankton a tím následně krmit rybí potěr. Očekáváme zlepšení vývoje mozku rybích larev, vyšší behaviorální schopnost (lovu potravy) a ve svém důsledku pak vyšší procento přežití. Cílovou rybou je candát obecný. Environmentálním aspektem projektu je i to, že řasy ke svému růstu potřebují především oxid uhličitý, dusík a fosfor, což jsou látky, které jsou v intenzivních chovech rybí násady odpadem. Svou úlohu v projektu hraje i výběr vhodných druhů živé rybí potravy, zooplanktonu.
Projekt Algae4fish byl zahájen v roce 2020 a vedle zmíněných českých partnerů se na něm podílí rakouská společnost BEST, která se zabývá využitím odpadních živin v celém systému a rakouské Spolkové ministerstvo vodního hospodářství, které samo provozuje odchovny rybí násady pro alpská jezera a potýká se s problémy odchovu plůdku candáta obecného.
