Nebýt třeboňských řas, měli by v hornorakouských jezerech málo candátů. Zajímavý projekt přeshraniční spolupráce řešili odborníci z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu Akademie věd, kde se specializují na výzkum mikrořas.
Tou historicky nejúspěšnější je chlorela a právě ta se stala základem potravy čerstvě vylíhnutých rakouských candátů.
Jihočeští vědci hledali způsob, jak nakrmit čerstvě vylíhnuté candáty. „Hlavní problém byl, že potrava, která se v současnosti používá, je pro tlamičku malinkého candáta tak velká, že ji nemůže spolknout. A než doroste pořádné velikosti, tak uplyne pět dní, kdy hladoví,“ přibližuje Richard Lhotský z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu Akademie věd.
Tím hlavním úkolem bylo zvýšit množství plůdku candáta obecného, který přežije. Když se dělají klasické způsoby odchovu malého plůdku candáta, tak jich přežije jenom 40 procent,“ dodává.
Cesta k nakrmeným candátům vede přes vířníky. „To je mikroskopické zvířátko a potrava vykulených candátů. Když je ryba ve vajíčku, tak má žloutkový váček a chvíli z něj žije, než se takzvaně vykulí. Pak je to malá ryba a přijímá potravu z prostředí, tedy zooplankton,“ popisuje Lhotský.
Celý článek ZDE