Proč je v Česku tak málo zajíců? Na to hledají odborníci odpověď už několik let. Podle přírodovědce Jakuba Hrušky je důvodů víc, od příliš jednolité struktury zemědělské krajiny a chybějících ekologických prvků, jako jsou meze, polní mokřady, napajedla či lesíky, přes přemnožené predátory (lišky), až po devastující sucha. A upozornil i na znečištění monokulturních lánů chemií. „Čím je honitba pestřejší, tím méně je v zajících pesticidů,“ zjistil při výzkumu.
S kolegy v moči zajíců nalezl až čtrnáct různých pesticidů. „Někdy ve velikých koncentracích. Například glyfosát-Roundup, ale i mnoho jiných,“ informoval Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
První výsledky studie tak podle něj ukazují, že již malé procento výskytu ekologického zemědělství a ploch bez pesticidů, například letiště, je znát na vyšší populaci zajíců. Klíčová jsou podle Hrušky i útočiště v době postřiku, které zajíc najde právě v pestřejší zelenější zemědělské krajině. Výzkum má pokračovat ve spolupráci s dalšími institucemi i samotnými myslivci napříč republikou.