Čeští šlechtitelé diskutovali v Olomouci s vědci o nových poznatcích a změně klimatu

21. únor 2020 | čtení tohoto článku zabere přibližně 4 minuty

Na sedm desítek šlechtitelů z celé republiky se sjelo 19. - 20. 2. 2020 do Olomouce na seminář Šlechtění a charakterizace šlechtitelských materiálů v éře genomiky. Připravili ho pro ně vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Cílem bylo představit šlechtitelům nejnovější vědecké poznatky a metody.

Olomoučtí vědci chtějí šlechtitelům pomoci s nesnadným úkolem získat nové odrůdy zemědělských plodin přizpůsobených změně klimatu a lépe snášejících sucho, které dokáží odolat chorobám či škůdcům a budou mít lepší vlastnosti.

Vyšlechtění takových rostlin je pro lidstvo do budoucna zásadní, říká vedoucí laboratoře prof. Jaroslav Doležel: „Zajištění dostatku potravin pro budoucí generace je pro celý svět jednou z nejdůležitějších výzev současnosti. Přibývá obyvatel planety, mění se klima a ubývá přírodních zdrojů. Riziko hladomoru můžeme odvrátit jen tehdy, pokud se produkce do roku 2050 ve srovnání s rokem 2000 zdvojnásobí, což je nesmírně náročný úkol. Klasické šlechtění je velmi pracný a zdlouhavý proces a současné tempo růstu výnosů nových odrůd nestačí. Efektivitu šlechtění ale můžeme výrazně zvýšit využitím metod molekulární biologie a genomiky, které dokáží identifikovat rostliny nesoucí žádaný gen v raném stadiu růstu, což znamená, že se nemusí čekat na výsledky drahých a časově náročných pokusů.“

Rostoucí množství požadavků na vlastnosti nových odrůd zemědělských plodin už mnohdy přesahuje možnosti klasického šlechtění. Proto byl druhý den odborného semináře věnován genetickým modifikacím. Podle jednoho z přednášejících, Aleše Pečinky z ÚEB, se do budoucna bez úprav dědičné informace neobejdeme: „Odrůdy s určitými vlastnostmi bude možné získat jen pomocí přenosu dědičné informace z jednoho organismu do druhého nebo modifikací DNA. Zavedení těchto metod a pěstování takto vyšlechtěných plodin bude jedním z pilířů ekologicky udržitelného zemědělství. Proto vnímáme jako velmi problematické současné legislativní nastavení Evropské unie, které vede k tomu, že se tyto inovace dostávají do praxe velmi obtížně. Přitom přelomový objev tzv. molekulárních nůžek CRIPSR/Cas9 umožňuje provádět změny DNA rychle, přesně a levně.“

Do Olomouce se sjeli šlechtitelé většiny velkých i malých firem v České republice. Podle jednoho z organizátorů Miroslava Valárika z ÚEB je zájem mnohonásobně větší, než se předpokládalo: „Je vidět, že se šlechtitelé zajímají o nejnovější vědecké poznatky. Nás vědce zase těší, když vidíme, že náš výzkum má přímý dopad do praxe.“ Kromě šlechtitelů se dvoudenní akce zúčastnily i některé ústavy aplikovaného výzkumu a univerzity. Seminář byl pořádán v rámci výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 a podílel se na něm také Výzkumný ústav rostlinné výroby a společnosti Selgen, a.s. a Agrotest fyto s.r.o. v rámci projektu Zvýšení odolnosti pšenic vůči suchu, mrazu, padlí a fuzariózám klasu pomocí metod genomiky a proteomiky, NAZV MZE – QK1710302.