Češi mění pšenici. Mohou pomoci zahnat hlad ve světě.
Ve světě podle OSN narůstá počet hladovějících lidí. Cestou z potravinové krize je i genetická úprava pšenice tak, aby dokázala vyrůst i v poušti. Na jejím vylepšení pracují i čeští vědci ve spolupráci s českou ambasádou v Egyptě.
U zdi káhirského domu sedí žena s dítětem v náručí. Prosí o almužnu. Levý ukazováček namíří na ústa a opakuje „aish“. Tento výraz v arabštině označuje dvě slova – chléb i život.
Prvního jmenovaného se místním v posledních letech nedostává. Dodávky pšenice ze zahraničí totiž v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu a klimatických změn klesají o miliony tun. Ve stejnou chvíli narůstá počet obyvatel země každý rok o dva miliony.
V sousedním Súdánu zuří občanská válka a na území Palestiny si už rok Izrael vyřizuje účty s teroristickým hnutím Hamás. Právě Egypt, v kontextu regionu stabilní země, čelí masivnímu náporu uprchlíků z obou sousedních států.
„V Egyptě momentálně žije zhruba 110 milionů lidí. Populace země stoupne každý rok o další dva. Za pět let tak demograficky v Egyptě přibude jedna Česká republika. To samozřejmě na stát vyvíjí obrovský tlak v oblasti bydlení, zdravotnictví i potravinové bezpečnosti,“ vysvětluje pro SZ Byznys český diplomat z ambasády v Káhiře Ondřej Cuchý.
Jeho slova potvrzuje pro i studentka Karlovy univerzity česko-egyptského původu momentálně žijící v Káhiře. Žena s rozhovorem souhlasila pod podmínkou anonymity, redakce její jméno zná. „Situace se v Káhiře za poslední roky zhoršila. Na ulici žebrá víc lidí, chtějí vyšší částky a jsou v žádostech naléhavější. Nespokojenost mezi místními vzrostla také od doby, co vláda snížila dotace na místní chléb,“ naráží na letošní změny v potravinové bezpečnosti, které pocítilo na 70 milionů tamních obyvatel.
Zhruba takový počet lidí si totiž od 70. let kupuje dotovaný „aish“. Jenže i tady se vyskytují problémy. Kvůli vyšším nákladům na výrobu a distribuci vláda v květnu po 30 letech, snížila dotace na tuto základní potravinu a obyvatelé si ji nyní koupí čtyřnásobně dráž než loni.
„Na dotovanou potravinu bylo odkázáno či na ni mělo minimálně nárok zhruba 70 procent populace. Inflace se nedotkla jenom chleba, za posledního půl roku vzrostly tady v Egyptě i ceny dalších základních potravin o více než 30 procent,“ říká Cuchý.
Klíčovou plodinou pro zemi je z výše uvedených důvodů pšenice, z níž se „aish“ vyrábí. Té spotřebuje země podle diplomata 20 milionů tun ročně. Sama si však dokáže vypěstovat zhruba devět milionů tun, zbytek dováží. Největším dovozcem bylo Rusko a mezi ty významné patřila i Ukrajina. Jenže dodávky se od počátku ruské agrese výrazně snížily.
Vzhledem ke klimatickým změnám se rovněž snižuje prostor, na němž je možné plodinu pěstovat. Česká ambasáda v Egyptě proto přišla s nápadem vyšlechtit pšenici, která by dokázala přežít v místních podmínkách.
„Velvyslanec Ivan Jukl četl v odborném magazínu článek o českých vědcích z Ústavu experimentální botaniky, jimž se podařilo rozluštit genom pšenice a nyní pracují na jeho vylepšení. Ozvali jsme se jim a poprosili jsme, jestli by se mohli pokusit změnit genom plodiny tak, aby obstála v současných klimatických podmínkách Egypta a pomohla zde zajistit potravinovou bezpečnost,“ popisuje začátky projektu diplomat.
Gen je otevřená kniha
Ambasáda konkrétně kontaktovala Jaroslava Doležela, který byl součástí týmu, jemuž se genom rostliny podařilo přečíst a výzkumu rostlinné genetiky se věnuje 40 let.
„Genom rostliny si představte jako knihu. Tu se nám v případě pšenice podařilo přečíst a nyní pracujeme na možných variantách editace, díky čemuž se plodina může stát odolnější vůči plísním, klimatickým podmínkám či suchu,“ popisuje Doležel pro SZ Byznys průběh vědecké činnosti.
Genetickou editaci plodin označuje za velmi složitý proces. „Nejen kvůli komplikovanosti výzkumu, ale také proto, že neustále závodíte s časem. Ve stejnou chvíli, kdy měníme gen plodiny tak, aby byla odolnější vůči nemocem, se vyvíjí i virus. Přes veškeré překážky náš výzkum probíhá úspěšně a i egyptští kolegové mají o další spolupráci zájem,“ vysvětluje Doležel.
Odhaduje také, že první plody upravené pšenice by arabský stát mohl sklízet do pěti let.
Dobu mezi výzkumem a nasazením plodiny prodlužují především složité administrativní procesy a citlivost, s níž strany přistupují k mezinárodní spolupráci. Prodej plodů z geneticky upravených rostlin není povolený všude, například evropská legislativa ho téměř nedovoluje, jde ale o možnou odpověď na vzrůstající hlad ve světě.
Celý článek na seznamzpravy.cz
