Geneticky modifikovaných plodin se není třeba obávat, potvrdili v Olomouci špičkoví čeští i zahraniční vědci.

Uspořádali konferenci o GMO, která byla určena nejen odborníkům, ale i studentům a všem příznivcům vědy. Kromě samotné konference se zájemci mohli zúčastnit workshopu, veřejné přednášky a projekcí filmových snímků s tématikou GMO. Zájem byl nečekaně velký a toto atraktivní téma přilákalo celkem 800 posluchačů, diváků a diskutujících.

Marc Van Montagu

Hlavním hostem festivalu byl emeritní profesor z Vlámského ústavu pro biotechnologie Marc Van Montagu, jeden z pionýrů metod genového inženýrství rostlin. Ty umožňují přenos genů z jiných organismů do rostlin, nebo opravu jejich vlastní dědičné informace. Marc Van Montagu se zapsal do historie vědy objevem mechanismu, kterým mohou některé bakterie změnit program vývoje rostlinných buněk. Podstatou tohoto jevu je přenos části dědičné informace bakterie do DNA rostliny. Tento objev podnítil vývoj metod genového inženýrství rostlin, které se dodnes využívají.  

Marc Van Montagu je spoluzakladatelem společností Plant Genetic Systems a CropDesign a držitelem šesti čestných doktorátů. Jako prezident Evropské biotechnologické federace se aktivně podílel na propagaci přírodních věd, podpoře jejich výzkumu a zlepšování vědeckého vzdělávání. Za své objevy získal mnoho prestižních cen, včetně Světové potravinové ceny v roce 2013, která je obdobou Nobelovy ceny pro zemědělství. Oceněn byl také letos na olomouckém festivalu, kde získal prestižní Cenu AFO za osobní přínos popularizaci vědy.

Konference

Centrem dění se stala Pevnost poznání - interaktivní muzeum vědy Univerzity Palackého. Konferenci zahájili prof. Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky, který je současně koordinátorem výzkumného programu „Potraviny pro budoucnost“ a prof. Ivo Frébort, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Úvodní přednášku příhodně nazvanou „Příběh GMO: Jak smířit emoce a racionalitu?“, pronesl prof.  Marc Van Montagu. Mluvil v ní mimo jiné o tom, jak je nesmírně důležité, aby vědci více komunikovali s veřejností a aby dokázali svou práci lidem srozumitelně přiblížit. Kolem GMO totiž podle něj panuje řada mýtů a polopravd a přitom bez geneticky modifikovaných potravin nebude v budoucnu možné nasytit stále rostoucí světovou populaci.

Novou metodu genového inženýrství představil doc. Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Technika CRISPR/Cas  umožňuje snadnou, přesnou a levnou modifikaci dědičné informace. Právě její použití je reálné i u člověka. Díky biotechnologiím tak mohou vzniknout například zcela nové postupy léčby.

Prof. Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby a prof. Zdeněk Opatrný z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uvedli řadu příkladů využití genetických modifikací u živočichů a rostlin. Relativní snadnost upravování dědičné informace vzbuzuje mnoho etických otázek. O jejich filozofických aspektech mluvil doc.  Jan Payne z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Workshop

Odpolední workshop „Vyvracení mýtů o GMO“ moderoval český vědec britského původu a známý popularizátor vědy dr. Michael Londesborough z Ústavu anorganické chemie AV ČR. Jak bylo zřejmé z velmi živé diskuze, kolem GMO stále existuje mnoho pověr. Lidé se obávají toho, že  GMO mohou způsobit zdravotní problémy, že jsou škodlivé či neekologické. Odborníci jim vysvětlovali, že tyto obavy se šíří díky nedostatku ověřených a pravdivých informací a různým kampaním proti GMO, které mohou mít skryté cíle. Upozornili také na to, že v průběhu evoluce docházelo k častému přenosu dědičné informace mezi organismy a samozřejmě bez zásahu člověka.

Přednáška v kině Metropol

Večer patřil opět belgickému vědci Marcovi Van Montagu. V naplněném sále kina Metropol se s především mladšími návštěvníky podělil o svůj názor na genetické modifikace a na to, jak podle něj mohou změnit svět. Publikum diskutovalo a kladlo Marcovi Van Montagu mnoho otázek.

Filmové projekce s diskuzemi

Na filmovém festivalu nemohly samozřejmě chybět ani filmové projekce. V pátek večer se promítal snímek „Dějiny úrody: Odkud pochází jídlo“, ve kterém se molekulární biolog Bob Goldberg rozhodl vydat na cestu 10 000 let zpátky a projít celým vývojem zemědělství. Pátral po původní podobě kukuřice, která výrazně změnila své vlastnosti dávno před vynálezem genetických modifikací. Film uvedl doc. Stanislav Hejduk z Mendelovy univerzity.

Sobotní promítání filmu BBC „GM jídlo: Pěstování strachu“ přilákala davy diváků. Známý reportér Tom Heap se ve snímku zaměřil na geneticky modifikované potraviny. Projekce rozproudila dlouhou diskuzi, kterou moderoval dr. Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky.  

Z velkého ohlasu návštěvníků i zájmu médií je podle jednoho z organizátorů prof. Jaroslava Doležela jasné, že podobné akce mají smysl: „Lidé chtějí mít informace, zajímají se o to, co může příznivě ovlivnit jejich životy. A to geneticky modifikované organismy určitě mohou“. V Olomouci se podařilo na jeden den smířit emoce a racionalitu a seriózně diskutovat o GMO. A to je hodně!

Text: Radka Kvasničková, Foto: Archiv AFO