Změna klimatu je již realitou

Znamená to změnu přístupu ke zpracování půdy, výživě i ochraně rostlin, a to za stále přísnějších legislativních požadavků. Tyto informace zazněly na semináři Ruzyňský den výživy rostlin a agrotechniky.

Z přednášky prof. Ing. Zdeňka Žaluda, Ph.D., člena týmu Intersucho, pedagoga na Mendelově univerzitě v Brně a vědeckého pracovníka Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, vyplynulo, že zatímco v České republice průkazně roste teplota vzduchu, srážky v průměru zůstávají na stejné úrovni. V časové řadě od roku 1800 je zřetelný zlom kolem roku 1960, od kterého lze počítat průměrný nárůst průměrné roční teploty do současné doby o 2 °C. „Plus dva stupně Celsia znamenají fakticky deficit odpovídající zhruba sto milimetrům srážek za vegetační sezónu kvůli výparu,“ zdůraznil prof. Žalud. Příčiny sucha nejsou kvůli úbytku srážek, spíše jejich nerovnoměrného ročního i meziročního rozložení, a stále významnější roli hrají vyšší teploty a s nimi spojený intenzivnější výpar.

Rok 2022 tento trend prakticky demonstroval. Z hlediska teploty bylo deset z dvanácti měsíců nadprůměrných, srážkově skončil loňský rok v průměru na normálu (normál = průměr let 1961–2000). Jak ale prof. Žalud zdůraznil, rozložení srážek je prostorově mnohem variabilnější než tepoty. Nejvíce srážek se vyskytlo v jižních a středních Čechách, naopak zhruba 60 % ČR mělo srážky podprůměrné. Podzimní deště (na území jižních Čech až extrémní) ale deficit vody vyrovnaly. Daleko zajímavější nastala situace z pohledu teploty, kdy vegetace na konci roku (přelom října/listopadu) neměla tendenci jít do dormance. Teplý podzim prodloužil vegetační období a způsobil až překotný vývoj ozimů. Potvrzovaly to i satelitní mapy vegetace dostupné na portálu Intersucho. Zima 2022/2023 přinesla předvánoční sníh, po oblevě pak nasycení půdy (95 až 100 %) i v nížinách.

Celý článek si můžete přečíst ZDE